Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Ostravské stopy: Místní tváře budily respekt, vzpomíná Švejdík

  17:55
V pokračování seriálu MF DNES a iDNES.cz Ostravské stopy hovoří zpěvák a výtvarník Jaromír Švejdík. Ostravu poznával postupně, jako dítě ji vnímal jako velkoměsto, kam s rodiči občas jezdíval na výlety.
Zpěvák kapely Priessnitz Jaromír Švejdík nakreslil postavu Aloise Nebela.

Zpěvák kapely Priessnitz Jaromír Švejdík nakreslil postavu Aloise Nebela. | foto: MAFRA

Jesenická kapela Priessnitz patří ke kultovním kapelám temné scény. V létě si zahrála i na „barevném“ festivalu Colours of Ostrava a jejich koncert byl nezapomenutelný, přestože je pořadatelé uzavřeli do bývalého plynojemu v Gongu.

Diváci si ale sezení nenechali líbit, nakonec přemohli i ochranku a roztančili celý vyprodaný sál pro 1 500 diváků. Přestože Gong nemá nejlepší akustiku, hlas Jaromíra Švejdíka burácel a těžko mu kdo mohl konkurovat. O to větší může být překvapení, že se Švejdík přiznává k novovlnné inspiraci Ostravou, neboť ještě před vznikem kapely Priessnitz tu hrály neméně pozoruhodné formace.

Jaromír Švejdík

Zpěvák a textař kapely Priessnitz pochází z Jeseníku, kde se narodil 14. října 1963. Pod pseudonymem Jaromír 99 tvoří původní české komiksy. Před nástupem na vojnu založil v polovině 80. let garážovou kapelu Chlapi z práce. Z té se posléze v roce 1988 stal Priessnitz.

V roce 2004 založil další hudební projekt Umakart, v roce 2007 byl u vzniku tria Jaromir 99 & The Bombers. Spolu se spisovatelem Jaroslavem Rudišem je autorem komiksu Alois Nebel, spolupracoval i na stejnojmenném filmu. Složil k němu známou píseň Půlnoční, kterou nazpíval Václav Neckář.

Kromě toho kreslí scény pro filmy zvané storyboardy, například pro snímky Jedna ruka netleská, Samotáři, Děti Duny nebo Grandhotel.

Kromě Nebela vytvořil také komiksy Bomber, Zámek a Zátopek. Od roku 2014 vystupuje s Alešem Březinou a Lukášem Morávkem na vernisážích i samostatných koncertech.

 „Z mnoha kapel, které nás ovlivnily, si zřetelně vzpomínám na kapelu Klon Martina Kučaje, což je syn Marie Rottrové. Když přijeli k nám do kulturáku v Jeseníku, čuměli jsme na ně jak blázni,“ přibližuje zpěvák a výtvarník Švejdík své vazby k Ostravě.

Město sice nezná tak dobře jako jeho kamarád Jaroslav Rudiš, ale taky si ledacos vybaví. „Ano, Rudiš to tu zná o dost lépe, já znám jen ta klasická místa, co znají všichni. To znamená Dolní oblast Vítkovice, Černá louka a Stodolní,“ směje se Švejdík.

Kapely na Ostravsku jako zjevení

Po setkání s diváky k vydání nové desky se ale Jaromír 99, jak si také říká, rozpovídal detailněji. „Když to vezmu od dětství, pamatuju si, jak jsem s rodiči jezdil na Černou louku. Na nějaké výstavy, dnes už pochopitelně ani nevím čeho, snad květin. Ostrava, to pro mě bylo už velkoměsto. Byla to dálka, takže jsem cestu do Ostravy bral i jako výlet,“ vysvětlil své vzpomínky na Ostravu ze začátku 70. let.

Tím však jeho kontakt s městem neskončil. „Pak začala druhá etapa, kdy jsem poznával Ostravu a zároveň i Havířov. Když jsme byli máničky a poznávali jsme v něm místní kapely jako Masomlejn, Klec, Ještě jsme se nedohodli nebo Čím hůř, ti líp. Zvláště tento název z Havířova si pamatuju. Kapela Klec se mi hodně líbila, hrála ve stylu The Cure,“ přibližoval Švejdík.

S muzikantskou komunitou se scházel v místních hospodách jako Kosmos nebo Vesmír, posléze Modrá svině. „Jedním z přátel byl disident, kterému se říkalo Tuleň, ale dodneška nevím, jak se jmenoval,“ přiznal Jaromír Švejdík, kterého okouzlil i Havířov. „Byl městem postaveným na zelené louce. Má dodneška své kouzlo, včetně těch rozlehlých dvorů.“

Jaromír Švejdík (vpravo) s Jaroslavem Rudišem v roce 2003

Po revoluci začal s kapelou Priessnitz do Ostravy hodně jezdit na koncerty do Parníku, na Colours of Ostrava, do Bumerangu ve Stodolní ulici.

K hornické etapě Ostravy se podle Švejdíka může z kapely Priessnitz nejlépe vyjádřit kytarista Petr Kružík, který je vyučený horník. „Když jsem sem jezdil jako mladá mánička, pamatuju si na hornické tváře s podmalovanýma očima. Chtěli se rvát, šel z nich respekt. My měli dlouhé vlasy, barevné, takže jsme vypadali jinak než běžný občan,“ vysvětluje Švejdík. Přestože nyní žije v Praze, místní region se mu zaryl pod kůži. A především rodné Jesenicko i nedaleké Polsko s čarodějnickými procesy.

„U nás pod lázněmi v Jeseníku sice občas někoho upálili, ale u Niska byly postaveny první spalovací pece, tam to vypadalo jako holokaust. Mechanizované záležitosti už fungovaly v 17. století. Dnes už se toho ví více, ale když jsme začínali, museli jsme svou historii hledat,“ tvrdí Švejdík. „Dnes se každá druhá kavárna na Jesenicku jmenuje Priessnitz, kdežto tehdy se o něm moc nevědělo, stejně tak o čarodějnicích,“ říká o svém rodišti.

Tento drsný kraj sehrál rovněž důležitou roli ve Švejdíkově hudebním rozhledu. Klíčovým byl polský rozhlas, který se dal naladit také na Ostravsku. Právě odtud se do jesenických hvozdů prolomila aktuální světová scéna. „Byli jsme napojeni na gotickou scénu, temné kapely jsme poslouchali z polského rádia. Nowou falu – novou vlnu, Maanam, Klaus Mitffoch, Republika, Lady Pank. Dokonce na Republice jsme byli někde mezi Českým Těšínem a Havířovem, což byl neuvěřitelný zážitek ještě za komunistů,“ vzpomínal Švejdík. „Do toho přišly nové desky od The Cult, Fields of the Nephilim, The Cure, The Sisters of Mercy. Když jsme pak zajeli do Prahy, tak aniž bychom to vlastně věděli, náš projev byl neuvěřitelně současný. V klubu Bunkr tam na nás koukali s tím, že hrajeme hodně trendy hudbu. To bylo poprvé a naposledy, co jsme se trefili do trendu, aniž bychom o něj vědomě usilovali,“ směje se Švejdík.

Burzy nebyly potřeba, stačilo polské rádio

Rozhlas v polském vydání nabízel třeba kompletní diskografie postpunkových kapel, které pouštěl legendární kritik Tomasz Beksiński. „Polské rádio se tu dalo chytat přes hranice. Třeba Radio Trójka s Markem Niedwieckim. Od sedmi hodin večer všichni čekali, co dají, protože hrávali celé desky. Ty jsme natáčeli na pásky, na magneťák. Jedině tak jsme se vlastně dostali k současné hudbě,“ připomněl Švejdík. „Nemuseli jsme ani na burzy, protože pro nás byly stěžejní pásky a rádio. V Polsku se daly sehnat daleko lepší desky než u nás. Jezdilo se tam do doby, než tam nastal výjimečný stav, pak se hranice uzavřela. Situace se poté zlepšila až po revoluci.“

Švejdík má ale i divočejší vzpomínky. „Někdy v roce 1986 jsme tam jeli se zmíněným disidentem Tuleněm na pozvání, měl totiž kontakty na polskou Solidaritu. Projeli jsme celé Polsko a byli jsme na festivalu v Jarocině, byla to taková oranžová alternativa. Bylo to daleko svobodnější než u nás, my tam existovali pod názvem Grupa poetyczna,“ líčí Jaromír Švejdík.

  • Nejčtenější

Divácký rekord? Pro Česko není velkou výzvou, spíš by MS mělo hostit častěji

20. května 2024  6:29

Asi žádné jiné číslo se při fanouškovských náletech na hokejovém mistrovství světa neřeší víc. 741...

Konec kotlů na uhlí do deseti let. Stát lidem výměnu zadotuje

20. května 2024  12:42

Máte doma kotel na uhlí? Pak máte problém – i když je nízkoemisní, moderní nebo nový. Ministerstvo...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Policisté při hokeji zakročili proti muži se zbraní, vypadala jako kalašnikov

19. května 2024  15:10

Dlouhou střelnou zbraň nesl v ruce osmnáctiletý mladík, proti němuž v sobotu po poledni zakročili...

Pardubice mají klid, Zlín po prohře zůstává na dně. Rozhodne poslední kolo

19. května 2024  16:29,  aktualizováno  20:13

O přímém sestupujícím z Fortuna ligy se rozhodne v závěrečném dějství nadstavbové části. Nejhorší...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Poklad pod hřištěm. V Opavě našli archeologové sto zlatých a stříbrných mincí

15. května 2024  12:35,  aktualizováno  13:11

Za nejcennější mincovní objev v rámci Moravskoslezského kraje za posledních sto let označují...

Nejen šikmý kostel. Ve zmizelé Karviné oživují vzpomínky na další svatostánek

22. května 2024

Premium Na někdejší dominantu zmizelého města se mělo zapomenout. Jenže nadšenci ze spolku Stará Karviná...

Košťálek odchází z Pardubic, příští sezonu odehraje ve Vítkovicích

22. května 2024  16:47

Hokejový obránce Jan Košťálek opouští extraligové Pardubice a nově bude hrát za Vítkovice. Dynamo...

Méně nervů i úspora peněz. U přijímaček v kraji uspělo 96 procent deváťáků

22. května 2024  15:46

Ještě loni touto dobou ředitel bruntálské Střední průmyslové školy a Obchodní akademie Jan Meca...

Místo dolu je teď krematorium pro zvířata. V Ostravě funguje jako první v kraji

22. května 2024  13:45

V Ostravě začalo fungovat krematorium pro zvířata, jediné v Moravskoslezském kraji. Zařízení pro...

Nejhorší noční můra, řekla žena, která v botě syna objevila cizí AirTag

Mého syna někdo sleduje. S takovým pocitem několik týdnů žila žena z Floridy poté, co na svůj iPhone začala dostávat...

Anální sex je výzva. Nejvíc tabu je však v Česku jiná praktika, říká průzkum

Erotické hračky nepředstavují podezřelou exotiku, v ložnicích jsou jako doma. Ostatně jako masturbace. I orální sex....

Párkům odzvonilo. Podnikatel lije do rohlíků svíčkovou a dobývá benzinky

Na pracovních cestách se podnikatel v gastronomii Lukáš Nádvorník přejedl párků v rohlíku. Napadlo ho, že by do pečiva...

Svěrák se na mě nedíval jen jako na hezkou buchtu, říká Radka Pavlovčinová

Jan Svěrák ji vidí jako robotku. Radka Pavlovčinová v nové hře filmového a teď už i divadelního režiséra hraje umělou...

Klavírista Petr Malásek si zlomil obě ruce. Mohlo to dopadnout hůř, říká

Klavírista Petr Malásek (59) spadl z kola a zlomil si obě ruce. V pořadu 7 pádů Honzy Dědka popsal nehodu i jaká je...