„Je fantastickou posilou pro Rosenborg i celý norský fotbal. Jsme velmi pyšní, že do naší ligy přišel někdo s takovým renomé,“ radoval se trenér Kare Ingebrigtsen.
Jeho slova měla možná uklidnit fanoušky, kteří příchod devětadvacetiletého Bendtnera moc nechápali.
Hráč, který o sobě prohlásil, že jednou bude jedním z nejlepších útočníků na světě, tento předpoklad ani zdaleka nenaplnil. Místo gólů na sebe upozorňoval neobvyklými módními kreacemi, problémy s chováním, nebo podivnou volbou čísel na dresu.
V Arsenalu, kterému patřil devět let, si jednou změnil cifru na zádech na 52. Ve Wolfsburgu nosil trojku a za dvě sezóny zaznamenal takřka symbolicky pouhé tři bundesligové branky...
Až v Trondheimu konečně zabral. A kouč Ingebrigtsen si mne ruce. Jeho výrok byl prorocký.
Bendtnerovo norské angažmá však nebylo celou dobu zářivé, po povedeném úvodu prožil dánský svéráz hluché období, během kterého se snášela kritika jak na něj, tak na trenéra. Ingebrigtsen ho totiž stavěl i přesto, že Bendtner nedával góly.
„Věděl jsem, že když vydržím, tak Nicklasovi zápasová praxe prospěje,“ vysvětloval. A měl pravdu – Bendtner nastřílel osmnáct gólů a výrazně pomohl Rosenborgu k pětadvacátému titulu. Nikdo se v norské lize netrefil víckrát.
„Přitom než jsem sem přišel, tak jsem zvažoval konec. Už jsem nechtěl hrát fotbal. Nedokázal jsem přijít na to, co a kdy jsem udělal špatně,“ přiznal Bendtner reportérům Sky Sports. „Ale v Rosenborgu jsem znovu objevil lásku k fotbalu. Moc to pro mě znamená.“
Radost je oboustranná, spoluhráči oceňují jeho přístup – v tréninku i zápasech. Obránce Alex Gersbach předpokládal, že Bendtner bude arogantní a namyšlený, dánský útočník ale v klubu ukazuje pravý opak. „Je to milý chlapík,“ uvedl Gersbach. „Dokonce jsme mu vymysleli novou přezdívku.“
Fanoušci Bendtnerovi neřeknou jinak než „Lord“, jenomže tenhle titul už byl v kabině Rosenborgu paradoxně zabraný.
„V kabině máme různá označení od králů až právě po lordy,“ odhalil se smíchem záložník Pal Andre Helland. Přezdívka Lord už patřila jinému hráči a když Bendtner přišel, noví parťáci mu začali říkat jinak.
„Shodli jsme se, že označení Lord je pro někoho s Nicklasovým životopisem nevyhovující,“ prohlásil Helland. „Teď mu říkáme Císař Bendtner.“
Ať Lord nebo Císař, dánský forvard prožívá nejlepší období v životě. Po dvou letech je zpátky v reprezentaci, kam se vrátil na konci kvalifikace. Na gól zatím čeká. Až na jednu výjimku nastoupil vždy ke konci jako náhradník.
To platilo i v sobotu v Kodani, během bezbrankové baráže s Irskem odehrál sedmnáct minut.
V úterní odvetě Dánům stačí jakýkoliv nerozhodný výsledek s gólem. „Irové teď musejí zaútočit, tak důležité utkání nebudou hrát na 0:0. A to je naše výhoda, otevře se nám prostor. Snad se nám podaří dát nějakou branku,“ doufá Bendtner. „Chceme postoupit a je jedno jak.“
V soutěžním zápase se za národní tým trefil naposledy 14. listopadu 2014. Prosadí se přesně po třech letech znovu?
