Havlíček dodal, že on osobně se snaží maximálně zapojit stát do připravované těžby a zajistit, aby se vytěžená ruda zpracovala v Česku ideálně do finálního výrobku. Do procesu by se podle něj mohl zapojit i státní podnik DIAMO.
V ložisku na Cínovci leží podle současných informací tři procenta světových zdrojů lithia a podobně velké ložisko je v Evropě už jen jedno. Havlíček zopakoval, že podle českých zákonů má na těžbu nárok pouze australská firma European Metals Holdings a její česká dceřiná firma Geomet.
„Mou snahou je, aby se do těžby a následného zpracování mohl zapojit český stát. Memorandum, které jsme podepsali s australskou firmou, je pouze deklaratorní, dává možnosti a neukládá žádné povinnosti. Zároveň vítám, že se vše podrobně může projednat ve Sněmovně a v Senátu,“ řekl Havlíček.
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) ale nedávno upozornil, že Diamo nikdy zájem o licenci k těžbě nemělo.
Uvedl, že zpracovatelský řetězec už se začal pomalu tvořit. Lithium se používá v keramickém a sklářském průmyslu, nejdynamičtěji se však vyvíjí obor pro zpracování do baterií a pro vývoj elektromobility. Právě elektromobilita by měla vytvořit nové průmyslové možnosti pro Ústecký kraj včetně vědeckých a vývojářských kapacit. „Ideálně by měl v Česku vzniknout i finální výrobek,“ řekl Havlíček.
Ředitel odboru surovinové politiky na ministerstvu průmyslu Pavel Kavina uvedl, že lithium může posloužit rozvoji druhé generace obnovitelných zdrojů a lze jej využít k velkokapacitnímu ukládání elektřiny. V Evropě se kov těží zatím pouze v Portugalsku v malé míře pro keramický průmysl. Více než třetina světové produkce se vytěží v Austrálii, dále se nejvíce těží v Chile.
Krušnohorské ložisko je stále ve fázi geologického průzkumu, příští rok by z něj měly být informace kompletní. „Zatím lze říci, že je to pro Česko šance, protože pokud se začne těžit na světě ještě více, může klesnout cena,“ řekl Kavina.
