Je to vážně k nevíře. Dokonale štíhlý chlapík svižně švihá raketou, jako by třímal kord či fleret. Ze špiček svých nohou se vznáší s lehkostí Javiera Sotomayora nebo Michaila Baryšnikova.
Soustředění v jeho tváři pozoruhodně ladí s takřka dětskou radostí z pobytu na už dost vydupaném tréninkovém kurtu v Aorangi Parku na samém okraji All England Clubu. Míčky se po jeho úderech točí šílenou rychlostí, nezbedně odskakují, létají po nepředvídatelných trajektoriích. Vlastně úplně tuctový forhend se v jeho podání zdá naprosto dokonale načasovaný, vymazlený, peRFektní.
Podpis: RF. Roger Federer.
Virtuos. Modla. Protivník Tomáše Berdycha v pátečním wimbledonském semifinále. Za tři a půl týdne mu bude šestatřicet. Skutečně může profesionální sportovec v jeho věku působit takhle nestydatě svěže a neopotřebovaně?
Vždyť jeho největší sokové umdlévají, belhají se a nechávají se ošetřit, vzdávají bitvy. „Blíží se mužský tenis cyklistice, v níž je skoro nemožné uspět na všech největších akcích sezony? Stal se příliš namáhavým, nebo jen Velká čtyřka stárne?“ ptal se ve středu na Twitteru trenér Jiří Fencl.
Než napsal svůj příspěvek, sledoval, kterak se s pochroumanou kyčlí souží a po centrkurtu plouží světová jednička Andy Murray. Obhájce titulu vedl nad Američanem Samem Querreym 2:1 na sety, než zbylé dva v agonii ztratil 1:6, 1:6. Poté připustil, že bude muset v následujících měsících rázně proškrtat svůj program.
Podobné myšlenky rejdí v mozku Novaka Djokoviče. Další člen slovutné Velké čtyřky skrečoval čtvrtfinále s Tomášem Berdychem za stavu 6:7, 0:2 a londýnský areál opouštěl s mocně obvázaným pravým loktem: „Čím víc hraju, tím víc se jeho stav zhoršuje. Hrozí mi operace. Potřebuju to probrat s odborníky. Uvažuju o přerušení kariéry.“
Rafael Nadal, další z věhlasného kvartetu, vypadl ještě o kolo dřív po tuhé řeži s Gillesem Müllerem z Lucemburska. Při nízkých odskocích míčů na trávě musí jít při výměnách víc do kolen poničených pobíháním a skákáním po kurtech.
„Překvapuje mě, že jsou Andy, Novak i Rafa venku,“ pravil Federer, jenž v pěti partiích ve Wimbledonu nepustil ani sadu.
Sám po loňské zdravotní pauze a fantastickém startu do roku 2017 vynechal evropskou antukovou šňůru, na níž má se svým stylem nejnižší naděje na sběr trofejí. Moudrým tahem by podle Fenclovy teorie mohl inspirovat Murrayho, Djokoviče a Nadala, brutálně vyčerpané psychicky i fyzicky.
Vždyť v Londýně působí jako natěšený junák mezi zchvácenými nádeníky. „Být ve druhém týdnu Wimbledonu v nejlepší formě? Upřímně, právě tohle byl můj plán. Myslím, že mi docela hezky vychází,“ lebedí si a potutelně se usmívá.
Málokdo by se s ním hádal. Bez okolků zatočil s Grigorem Dimitrovem i Milosem Raonicem, borci zhruba o dekádu mladšími. „Jak ho vídám v šatně, připadá mi, že opravdu omládl o deset let,“ tvrdí Berdychův kouč Martin Štěpánek a kroutí hlavou. „Je v laufu, vyzařuje z něj obrovská pohoda.“
Federerova počínání využívá též anonym zvaný PseudoFed, jenž čile úřaduje na Twitteru a paroduje švýcarskou modlu. Jeho leckdy vtipné hlášky sleduje skoro 40 tisíc lidí, mnoho z nich z tenisové branže.
Předevčírem s tradiční pompou napsal: „Dámy a pánové, nechci být hrubý, ale rád bych poznamenal, že Velká čtyřka se proměnila ve Velice velkou jedničku.“