„Marku, ať jsi brzy zdravý. Těším se na souboje s tebou,“ napsal Sagan na Twitter a přidal dvě fotografie z minulosti. Na jedné vítězí on, na druhé Brit.
Cavendish mu vzápětí odpověděl: „Jsem hrdý, že tě znám, Petře. Brzy se uvidíme, kámo.“
Válečné trubky (v jejich případě) umlkly. Bojovníci si po drsné a bolavé bitvě vyjadřují úctu.
Ovšem gang zbylých sprinterů se nemilosrdně valí dál napříč Francií. Nebezpečných manévrů přibývá.
„Varovali jsme sprintery, že budeme letos na Tour velmi pečlivě posuzovat čistotu každého sprintu. A to jsme udělali,“ pravilo se v oficiálním odůvodnění rozhodčích UCI k verdiktu v kauze Sagan.
Členové jury připomínají: Exemplárním trestem jsme vyslali ostatním zprávu, ať se uklidní.
Jenže zkuste říci sprinterům, aby se zklidnili, když se právě řítí do cíle rychlostí 70 km/h a v jejich těle klokotá adrenalin.
Názornou ukázkou byl čtvrteční dojezd 6. etapy, po němž opět stříkaly za cílem emoce.
Démare na tenkém ledě
Jestliže si muž v zeleném trikotu Arnaud Démare měl ze Saganova a Cavendishova případu vzít ponaučení, jak spurtovat nemá, udál se vlastně pravý opak. Démare se inspiroval, kudy všudy se dá prosmýknout dopředu.
V koncovce čtvrtečního sprintu v Troyes se Francouz tlačil dopředu po pravé straně u bariéry stejně jako o dva dny dříve Cavendish, tedy miniaturní škvírou. Nejdřív kolem Marco Hallera, rozjížděče stáje Kaťuša, potom kolem Edvalda Boassona Hagena z Dimension Data.
Haller hned rukou rozčileně gestikuloval a lamentoval: „Démare mi vrazil do řídítek.“
Boasson Hagen nad Francouzovým pohybem nevěřícně kroutil hlavou. Příliš hlasitě však protestovat nemohl, vždyť podobný průnik průrvou předváděl v úterý jeho týmový parťák Cavendish.
Německý sprinter John Degenkolb pro společnost NBC situaci popisoval: „Když se podíváte na záznam posledních metrů z horní kamery, uvidíte, že Démare u bariéry neměl skoro žádné místo. Bylo to velmi, velmi těsné. Snažil se procpat opravdu malou skulinkou.“
Neměl by tedy být rovněž Démare potrestán? Mnozí si to nyní myslí. „Bruslí po velmi tenkém ledě,“ tvrdí web stanice Eurosport.
Dokonce už i francouzský deník L’Equipe se obrátil proti francouzské hvězdě a napsal, že za nebezpečný styl spurtu ve 4. a 6. etapě si Démare zasloužil penalizaci. Také bývalý český profesionál Lubor Tesař do mikrofonu ČT Sport v pátek poukazoval: „Zaráží mě, že Sagana vyloučili a Démara ani nenapomenuli. Přitom mi přijde z elitní desítky sprinterů nejagresivnější.“
Aby hádek nebylo málo, Démarův dvorní rozjížděč Jacopo Guarnieri za čtvrtečním cílem vyslal obscénní gesto k Nacerovi Bouhannimu z Cofidisu a do televizního mikrofonu soptil: „Bouhanni je idiot. Nejen že mě předjížděl, on taky strčil koleno do mých řídítek. Je to ču... Vždycky způsobí pády. Víme, že se tak chová. Asi proto, že pořád prohrává.“
Později se sice jezdec týmu FdJ na Twitteru omluvil za svůj nevhodný slovník, ale na kritice Bouhanniho trval. Ten naopak označil tato obvinění za nesmyslné tlachy ve stylu „zloděj volá chyťtte zloděje“ a Guarnierimu poradil: „Podívej se znovu na video.“
Jacopo Guarnieri apologises for language used against Nacer Bouhanni but remains critical of French sprinter | https://t.co/MAkSqDlKZa https://t.co/QeejRu0M8V
Nervová vlákna jsou napjatá, pro ostrá slova mnozí nechodí daleko.
„To patří k Tour. Jde o závod nejvyšší úrovně, každý tu chce vyhrát. Těžko se to popisuje,“ vykládá John Degenkolb. „Pokud riskujete přes míru a vše se obejde bez pádu, je to O. K. a často se potom řekne: Krásný spurt. Ale jakmile skončí několik jezdců na zemi, není to dobré.“
Nebudu riskovat život
Sprinteři běžně vykonávají svoji práci na hraně toho, co je bezpečné a co už není, nebo spíše až za touto hranou. Jsou jako gang provozující riskantní hru, ve které je výhra kombinací rychlosti, dovednosti, odvahy - a často též drzosti.
Idealistická je představa, že jim nakreslíte před oči pomyslnou čáru a oznámíte: „Za ni nesmíte, tam už je to příliš nebezpečné.“ Všímejte si takové čáry, pokud letíte sedmdesátkou.
Sagan ani pořádně nemohl vědět, co se při jeho osudném úterním spurtu dělo, v okamžicích největšího sprinterského vzepětí bývá nulový čas na reflexi. Je vysoce nepravděpodobné, že chtěl jakkoli vědomě ohrozit Cavendishe. I proto, že by neměl čas tuto myšlenku zpracovat.
Na posledních metrech fungují elitní sprinteři téměř výhradně na instinkt. Jejich zanícení (a podle některých expertů i dočasný stav šílenství) může vést k ohrožení ostatních. S čímž však dopředu počítají.
Málokdo z nich promlouvá tak jako Michael Matthews ze stáje Sunweb, jenž prohlásil: „Nebudu riskovat život kvůli první pětce.“
Australan patřil totiž k nemnoha závodníkům, kteří se tento týden veřejně postavili za „výchovné“ verdikty rozhodčích, byť konkrétní jména neuvedl. „Někteří jezdci jsou jako idioti,“ tvrdil. „Pokud mohou vyděsit soupeře tím, že budou závodit jako blázni, proč by s tím přestávali? Musíte je potrestat, protože jinak se budou takhle chovat pořád.“
Navzdory jeho slovům oni patrně nepřestanou. Nemohou si pomoci.
„Spurty jsou pro válečníky,“ říká Marc Madiot, nejvyšší šéf Arnauda Démara ve stáji FdJ.
„Občas to před cílem bývá volný styl,“ připomíná Marcel Kittel.
V pátek se v 7. etapě naštěstí jejich další souboj obejde bez karambolů. Přestože se Démare opět jednou „kočkuje“ s Bouhannim.
I was able to see the official photo finish zoomed to individual pixels. 1 pixel was the difference. 0.0003 sec. https://t.co/EKt4Og4EEQ
A na samém konci Marcel Kittel po úchvatné bitvě s Edvaldem Boassonem Hagenem vítězí.
O tři desetitisíciny vteřiny.
O jeden pixel.
