Nejprve v sobotu už čtrnáctý ročník ICT triatlonu, klasického závodu na sprint tratích (0,75 km plavání, 20 km kolo, 5 km běh). Projekt původem vytvořený pro „ajťáky“ se stal oblíbeným závodem pro všechny a letos přitáhl rekordní účast dvou a půl stovek závodníků všech kategorií! Vítězství slavili Vít Svozil z Ekolu (1:05:36) a Veronika Andrlová z formace Kerberos.
O den později se tu jel podruhé unikátní intervalový půlironman za účasti několika špičkových borců v čele s tuzemskou legendou světového triatlonu Petrem Vabrouškem. Předstihl ho jen Tomáš Řenč (Vanaman Kladno), chlapík, jemuž pomáhal s přípravou a sám ho přesvědčil k přechodu z olympijských tratí na „střeďák“.
„Den předem jsem běžel jedenáctku v Lednici a tady jsem si dal intenzivní tréninkový test před Moraviamanem, který se koná šest dní po tom. Nebolelo mě to tolik, užil jsem si. A výsledkově to vyšlo líp, než jsem čekal. Běh měl skoro 23 km, dal jsem to za 1:32. S Tomášem Řenčem jsme spolu finišovali před dvěma lety na Tri Prague, ale tady jsem věděl, že jedu jen o druhé místo,“ vyprávěl Vabroušek.
Česká legenda s triatlonem procestovala několikrát celý svět, originální závod oceňuje: „Mně se to líbí absolutně. Sníží se pravděpodobnost balíků na kole, které jezdí nevyhnutelně na Czechmanovi a jiných závodech. I z hlediska plavců je to spravedlivější, každý jde opravdu sám za sebe. Já se svezl jen asi tři tempa za Tomášem. Mám sice rád kontaktní závody, ale tady to jde zase jinak, sleduješ si soupeře, přemýšlíš. Myslím si, že má velkou budoucnost a poroste.“
Vabrouška váže k Račicím hromada historek. Však má i veslařskou minulost, do současnosti ji dotáhl jeho bratr Michal, bývalý mistr světa na skifu lehkých vah, dnes asistent reprezentačního trenéra veslařů Coxe, v nedalekém Mělníku žije jeho druhý bratr.
Mezi ženami byla v Račicích nejlepší Petra Krejčová z Českých Budějovic. A velice slušně zajel třeba 69letý Tomáš Jiráň za 5:39. Další, jako třeba Dita Punčochářová, stihli dokonce závody oba.
Borci v intervalech startovali po minutě a pak víc než 4 hodiny museli hlídat jen vlastní tempo, k tomu však sledovat vývoj odstupů od soupeřů. Plavalo se v neoprenech v kanále, na kole kroužilo na okruhu okolo něj a běhalo se v přilehlém lesíku – tak jako před lety, kdy se tu konaly špičkové podniky Českého poháru.
