I pro něj to cosi výjimečného, vždyť složení téhle party připomínalo „sraz absolventů“ německého Kielu, kteří před pár lety v házené vládli Evropě a dokonce vyhráli bundesligu bez jediné porážky.
Thierry Omeyer, Daniel Narcisse, Kim Andersson... A samozřejmě Filip Jícha, který „Zebry“ před svým odchodem do Barcelony vedl jako kapitán. A to je jen výběr z jednoho týmu, byť mimořádného; osobností přijelo mnohem více.
„Jsem tu mezi svými dlouholetými kamarády. Je to fajn, máme hromadu vzpomínek na spoustu úspěchů,“ líčil. Středeční duely česko-slovenských týmů proti Výběru světa zakončí třídenní házenkářskou akci nazvanou Hvězdy pro legendy, která připomíná slavné úspěchy minulosti.
Co na takovou účast říkáte?
Jako Čech jsem trochu pyšný, že jsou tady takové házenkářské kapacity: olympijští vítězové, mistři světa, nejlepší hráči planety. Tahle sešlost ukazuje, jaký je házená sport - že i v tom shonu mají čas si vzít dva dny volna a přijet. Jsme taková házenkářská rodina, to nás všechny pojí dohromady. Přátelství bylo magnetem, díky němu se to podařilo.
Kolik hráčů jste oslovil vy?
Nedělal jsem to vůbec sám, takový Karel Nocar pracoval poslední dva měsíce nonstop. Mojí částí bylo jen oslovit, požádat a bombardovat některé kluky - se spoustou z těch, co jsou tady, jsem hrál. O ty jsem se postaral.
Koho bylo nejtěžší do Prahy nalákat?
Takový Daniel Narcisse je velmi dobrý kamarád, ale dovolat se mu není vůbec jednoduché. Byla to příjemná práce: hodně jsem toho s nimi zažil a poznali, jaký jsem člověk, takže mě v tom nenechali viset. Byť se sem nepovedlo se dostat všechny, přál bych si, aby tu byli třeba Aron Palmarsson nebo Nikola Karabatič.
S francouzským superšampionem se ale pojí zajímavá reakce...
Nikola má problémy s palcem u nohy a hned mi slíbil, že přijede příští rok. Tak jsem mu musel říct, že tohle nebude každoroční tradice (úsměv). Ale ať klidně přijede, že mu to tu ukážu sám.
Dva vzácní hosté exhibice: Daniel Narcisse (vlevo) a Thierry Omeyer, oba Jíchovi přátelé.
Tahle akce se vážně jen tak opakovat nebude. Jaké máte společně plány, než se od 18.15 rozeběhne exhibiční duel?
Jsem šťastný, že jim můžu ukázat Prahu. Všichni se moc těší na pivo, i když ho někteří nemusí. Určitě pojedeme lodí po Vltavě - to je příjemná možnost, jak vidět kus naší historické Prahy. Navíc jak znám házenkáře, kdyby měli ve 30 stupních chodit po památkách, měli by tendence k remcání (úsměv). Někteří už byli v Praze v úterý, třeba Kim Andersson se plácal metrem; jako Seveřan s tímhle extrémním vedrem trochu bojuje.
Vás čeká start za oba výběry, že?
Měl jsem hrát za All Stars, byť jsem vyšel z české házené. Celý házenkářský život mě pojít s těmito spoluhráči, díky nim jsem mohl dosáhnout na tolik úspěchů a přinést házenou víc do povědomí. Proto jsem říkal Karlovi, že by bylo vhodné si zahrát za oba: první poločas za český výběr, druhý za Svět.
Jakou úroveň čekáte? Spíš spoustu zábavy, nebo vážnější průběh?
Skupinky těch, co spolu hráli, si spoustu věcí pamatují a mají je nacvičené. I kombinace a signály proběhnou. Trenéři jsou takové kapacity, že dají dohromady hráče tak, aby to mělo strukturu. Tak jako špičková házená. Jak všechny znám, mají v sobě sportovní duch a když se budou moci vytáhnout před lidmi, požene je to. Věřím, že návštěva bude důstojná.
Tihle machři by si zasloužili plné tribuny, že?
Jsou zvyklí, že na ně chodí deset či dvacet tisíc lidí. Jsou to hvězdy svého sportu, Francouzi ve své zemi plní roli podobné u nás Jágrovi. Už z toho vyplývá, co tu je za sportovce - myslím, že kdo se zajímá o házenou, měl by se přijít podívat. Bude to show.
Na Štvanici jste se v pondělí zúčastnil házenkářského maratonu, vzpomenete si, kdy jste předtím naposledy hrál pod širým nebem?
To bych musel pátrat dlouho! Přesně už si to nepamatuju; samozřejmě jako dítě a pak i v mužích, kdy jsem v nějakých šestnácti letech hrával za Starý Plzenec venku na betonu. To byly strašidelné zápasy (úsměv).
