Studie může pomoci například při tvorbě územního plánu nebo stavbařům. Dozvědí se totiž, jaká oblast je výhodná pro zástavbu a naopak, kde je v zemi ukryto nějaké úskalí.
Zdeněk Venera, ředitel České geologické služby, která by studii zpracovala, prozradil, že výsledkem bude podrobná geologická mapa. V ní nebude zakresleno jen jaké se pod Jabloncem nacházejí horniny, ale dále tu budou vyznačená třeba i poddolovaná území nebo chráněná ložiska. Do země ale odborníci zřejmě vrtat nebudou.
Pro účely mapy poslouží staré vrty
„Pro účely mapy bychom neprováděli nové vrty, využili bychom vrty, které se v Jablonci dělaly v minulosti a k nimž máme dokumentaci v našem archivu. Je zde ale například i dokumentace, když se zde před pár lety razila protipovodňová štola,“ vysvětlil Venera.
Podle Venery by zpracování studie a mapy mohlo trvat asi rok. „Prozkoumáme, co máme o této oblasti v našem archivu, vytaháme si záznamy a pak vytvoříme mapu,“ doplnil Venera.
Náměstek jabloneckého primátora Lukáš Pleticha na posledním jednání zastupitelstva uvedl, že existuje řada dat o geologické stavbě pod městem již z minulosti. Nikdo je ale zatím komplexně nezpracoval.
„Máme tu třeba údaje z doby, kdy se v Jablonci kopaly základy pro jednotlivé domy. Ty jsou z období, kdy se rozrůstalo město, tedy z přelomu 19. a 20. století. Poměrně zajímavé geologické průzkumy jsou pak z doby, kdy se hledalo místo pro stavbu přehrady. Je zde i spousta vrtů, když se uvažovalo o výstavbě sídlišť. Další zajímavou sondou je pak ražba štoly,“ popsal Pleticha.
Mapa pomůže při stavění domů
Zdeněk Venera se domnívá, že mapa pomůže lidem, kteří by v budoucnu chtěli ve městě stavět. „Ulehčí jim to práci. Je totiž přece rozdíl, zda stavíte na písku, nebo na kvalitním podloží ze žuly,“ řekl Venera.
Náměstek Pleticha udělal malý exkurz do jabloneckého podloží. „Jsme tady na okraji krkonošsko-jizerského plutonu. Máme tu dva druhy žuly, jednu mladší, která je přibližně od Nisy na sever do hor, a starší černostudniční, jež se táhne přibližně od průběhu Lužické Nisy na jih někam směrem na Kokonín. Že je tady žula, je jasné, ale jsou tu její různé zrnitosti, tvrdosti a různé stupně zvětrávání. Na to se většinou přijde, až když se někde vrtá nebo kopne do země,“ odhalil Pleticha.
Podle náměstka již vedení města jednalo se zástupci České geologické služby. „Dostali jsme od nich nabídku a rádi jsme ji přijali. Nyní je míč na straně Služby, aby nám sdělili cenu studie a mapy a nějakou představu, v jakém čase by se to mohlo dělat. Chtěli bychom do toho jít,“ uvedl Pleticha.
Ředitel Venera sdělil, že půjde o velmi komplexní dílo. „Bude se na něm podílet řada specialistů. Metodika bude zahrnovat všechny údaje o vrtech, výchozech horniny, budou tu geofyzikální měření či hydrogeologické údaje, třeba o tom, zda jsou někde v podzemí prameny,“ doplnil Venera.
Podobný geologický plán si nechal loni vypracovat sousední Liberec. Výsledkem je mapa, která je k dostání v informačním středisku.
