Fabio Aru, s nímž stáj Astana počítala na post lídra (a zároveň kandidáta titulu) na Giru, si v přípravě přivodil zranění kolene.
Michele Scarponi, který jej měl v této roli nahradit, tragicky zahynul při tréninku dva týdny před startem, srazil ho nákladní automobil.
A Tanel Kangert, jenž se poté až nečekaně úspěšně poprvé v kariéře zhostil pozice vůdce týmu na Grand Tour, skončil po nedělní etapě v nemocnici.
Jako by byla Astana letos prokletá.
Zbývalo deset kilometrů z patnácté etapy, když se skupina favoritů hnala vstříc cíli v Bergamu, mezi nimi i Estonec Kangert, sedmý muž v pořadí Gira.
V hektické koncovce se pokusil přeskočit na kole dopravní ostrůvek, stojící mu v cestě, ale nezvládl to, nerazil do dopravní značky a byl vymrštěn z kola hlavou proti asfaltu.
Sloup od značky zůstal z nárazu mírně ohnutý.
"Oh my goodness!" @AstanaTeam's Tanel Kangert smashes into some road furniture and takes a nasty fall https://t.co/FHdsLPTk40
Kangert pak seděl bezmocně na zemi, s bolestivou grimasou, držel se za ruku. Bylo jasné, že jeho příběh na letošním Giru se právě naplnil.
Třicetiletý cyklista byl v Astaně v minulosti coby pomocník tolikrát k ruce Vincenzovi Nibalimu i Fabiu Aruovi. Nyní dostal šanci sám ukázat, co v celkové klasifikaci dokáže. Jeho naděje a touhy nicméně zůstaly ležet na bergamském asfaltu, zatímco jej odváželi do nemocnice.
Hodinu po etapě přinesl Matteo Cavazzutti, tiskový mluvčí stáje Astana, zprávy o Kangertově zdravotním stavu: „Utrpěl zlomeninu pravého lokte a levé pažní kosti i pohmoždění v bederní oblasti.“
Jelikož zlomenina lokte je navíc komplikovaná, vyžádají si podle lékařů léčba a následné zotavení šest měsíců.
Kangertova sezona 2017 tak v květnu skončila.
Nejlépe umístěným jezdcem Astany na Giru je nyní třináctý Dario Cataldo, nejlepším etapovým výsledkem týmu zůstává třetí příčka Luise Leona Sáncheze v osmé etapě.
Tento pád však zdaleka nebyl v nedělní etapě jediným. Na zem se odporoučel rovněž Nairo Quintana, když nevybral pravotočivou zatáčku při sjezdu z Miragolo San Salvatore. Týmové auto Movistaru poté u něj zastavilo tak nešťastně, že zablokovalo cestu i několika dalším cyklistům.
Kolumbijcův pád evokoval vzpomínku na Vueltu 2011, kde v červeném dresu lídra závodu při časovce také nevybral zatáčku, vletěl do svodidel a závod tím pro něj skončil.
Tentokrát nikoliv.
„Jsem trochu potlučený, ale jinak O.K. Tým mi pomohl dostat se zpět do skupiny favoritů,“ tvrdil za cílem.
Nebyla to však pouze zásluha jeho týmu. Tom Dumoulin využil v dané situaci svých nepsaných práv majitele růžového trikotu a zorganizoval zpomalení tempa. Quintanovi tím dopomohl k tomu, aby se 35 kilometrů před cílem vrátil do skupiny favoritů.
„Byla to správná věc, kterou jsem mohl udělat. Nebudeme přece využívat neštěstí soupeře,“ řekl Dumoulin.
Quintana jeho gesto po závodě ocenil: „Je velkým šampionem a nechtěl získávat výhody ze situace, jako je tato.“
Přesto někteří jezdci i komentátoři nebyli zcela srozuměni s tím, že v Bergamu poté lídr Movistaru spurtoval proti Dumoulinovi o bonusové vteřiny.
#Giro100 @NairoQuinCo: "Buscamos una definición 'inteligente' al sprint; por fortuna acabamos sin mayor problema" https://t.co/JuH0GxSLEW https://t.co/OoXvkWHvYs
Kolumbijskému cyklistovi takové počínání připadalo v pořádku. „Chtěl jsem ve spurtu zkusit něco chytrého a překvapit ostatní,“ tvrdil po svém druhém místě, jež mu vyneslo šest bonusových vteřin.
Dumoulin se naopak v koncovce etapy do boje o nejvyšší příčky nezapojil, dokončil ji osmý. „Chtěl jsem hlavně v klidu dovézt do cíle růžový dres ve skupině favoritů. Ten den byl poněkud bláznivý,“ říkal.
#GirodItalia2017 Quintana crashes Dumoulin waits but Quintana disputes the sprint. @TeamSky crash and Movistar push on. Chapeau Dumoulin.
Už v polovině nedělní etapy upadl i Alexander Edmondson z Oriky a odnesl si z karambolu řezné rány na pravém boku.
Při sjezdu z vrcholu Stelvino se pro změnu ocitli na zemi Davide Formolo a Michael Woods z Cannondalu a Kenny Elissonde ze Sky. Všichni tři etapu dojeli. Formolo se dokonce dotáhl zpět na špici a skončil patnáctý. Naopak Elissonde dorazil s patnáctiminutovou ztrátou v potrhaném dresu a šortkách, s modřinami na levém boku.
„Byl jsem po pádu otřesený. Trvalo mi pár minut, než jsem se znovu rozjel. Vůbec jsem nevěděl, co se předtím stalo,“ líčil.
S obvazem na pravé ruce absolvoval 15. etapu „Železný muž“ cyklistických Grand Tour, na Moravě žijící australský jezdec Adam Hansen. O den dříve upadl na dlažbě v městě Biella, těsně před začátkem stoupání na Oropu, a zlomil si kost v dlani. Speciálním polstrovaným obvazem ji nyní chránil.
NEZNIČITELNÝ. Adam Hansen chce dokončit sedmnáctou Grand Tour v řadě.
Na Giru se Hansen snaží dokončit už rekordní sedmnáctou Grand Tour v řadě, jeho série se datuje od Vuelty 2011.
Může být nyní v ohrožení?
„Kdepak, nejde přece o mojí nohu, ale jen o mojí ruku,“ usmál se.
