Dnes to byl hodně protrápený závod.
Tady je to většinou buď dobrý, nebo úplně špatný. V minulých letech jsem tady měl pád, pak zase defekt. Teď jsem si vybral pád i defekt a zkombinoval to s blbýma nohama a blbým pádem ještě před závodem, kdy jsem si narazil žebra. Sešlo se to fakt hodně blbě.
Ani start úplně nevyšel, hned jste se propadl do druhé desítky.
Párkrát jsem tam dostal ránu, trochu se to tam zamotalo, ale hlavně mi chyběly stoprocentní nohy. Ten nájezd je tady dlouhý a když na to člověk má, tak by se tam měl dostat. Ale já se neposouval, ztratil jsem spoustu času a kdyby výkonnost byla lepší, mohl jsem se dostat až k pódiu.
Pořád je to ale jen začátek sezony.
Přesně tak, ta další část je pro mě hodně důležitá. Velké závody ještě přijdou, i když v chci v Novém Městě vždycky kvůli fanouškům uspět, i kvůli nim jsem ten závod dojel. Nechtěl jsem z toho slézt, ale není to příjemné, když máte úplně prázdné nohy. S takovou kondicí bych nejel ani na nákup, natož na trénink (zasměje se).
Zase jste si dnešním závodem vybral smůlu na pět let dopředu.
Snad jo, ale takhle to nejde brát. Když se podíváte na (Nino) Schurtera, ten snad smůlu nemá. Nevím, kde si ji vybírá, ale je to neskutečné. Taky je to ale jediný člověk v balíku. A já se hlavně v posledním měsíci necítil ideálně. Posledních pár dnů se mi sice jelo dobře a tak jsem dal tréninku víc jak sto procent a zřejmě jsem to přehnal. Odešly mi nohy, což je moje chyba.
Co jste si říkal ve chvíli, kdy jste neměl jen prázdné nohy, ale i přední kolo?
To byla taková třešnička na dortu. De facto mě to stálo jen nějaké body, horší bylo, že jsem znovu spadl na to bolavé žebro. Nevím, jestli ho mám naražené nebo zlomené, ale to je vcelku jedno.
Takže teď míříte k doktorovi?
Určitě. Zlomené žebro jsem už měl asi pětkrát, nedá se s tím nic dělat. Musím zůstat ve stejném režimu a počkat, až se to zlepší. Chci se hlavně posunout v tréninku, už příští týden bych rád závodil líp než tady. A chci se taky připravit na další část sezony, která začíná za měsíc mistrovství světa v maratonu. Po něm jsou dva Světové poháry, a ten v Lenzerheide je můj oblíbený. Tam už bych chtěl být vepředu, kde mám být.
V jakém jste aktuálně rozpoložení? Nevypadáte naštvaně, možná trochu ironicky, smířeně?
Já samozřejmě počítal i s touhle variantou. Neměl jsem dobrý pocit z tréninku, měl jsem alergii, astma, potíže s dýcháním. V tréninku jsem neodvedl sto procent, takže jsem počítal i s tím, že to může být horší.
