Šofér ji v golfovém vozíku přivezl z dopingové kontroly. Zasedla k dalšímu rozhovoru. Na nějakou dobu snad poslednímu.
V pondělí odlet domů, v úterý přistání v Praze a přesun do rodného Sokolova. „Jen si lehnu a nebudu dělat vůbec nic,“ zasnila se sedmnáctiletá naděje.
Na fedcupový týden strávený v rozlehlém areálu Saddlebrook Resort, ráji pro tenisty a golfisty, si ovšem vždycky ráda vzpomene.
Po sobotní prohře s Vadewegheovou jste v neděli za stavu 1:2 přemohla Davisovou. Jak se vám pochodovalo na kurt s vědomím, že vaše porážka znamená vyřazení týmu?
Já si to moc nepřipouštěla. Soustředila jsem se na zápas. Lauren hrála úplně jinak než v sobotu Coco, což mi vyhovovalo. Pustila mě do hry. Myslím si, že jsem zápas zvládla dobře.
Byla jste méně nervózní než při premiéře?
Cítila jsem se líp. O den dřív jsem se rozkoukala, zvykla si na diváky.
Znamenal pro vás tenhle týden velkou školou?
Musela jsem se vyrovnat s nezvyklým tlakem. Všechno pro mě bylo nové. Jsem ráda, že jsem to zvládla psychicky. Fanoušci byli často docela nepříjemní. Ale jinak se mi na Fed Cupu moc líbilo.
Jak vás zdejší zážitky motivují, abyste se do týmu vrátila?
Určitě bych ráda zase nastoupila za Česko. Ale v konkurenci našich nejlepších holek to budu mít těžké.
Porazila jste tu Davisovou, 36. ženu žebříčku. Věříte si teď víc na soupeřky z vyšších pater?
Když jsem se propracovala na větší turnaje, postupně jsem zjišťovala, že mezi mnou a nimi není takový rozdíl. Holky třeba z 200. a 70. místa jsou stejně dobré.
Letos už máte za sebou 46 utkání. Nepotřebujete odpočinek? Trochu vypnout hlavu?
Cítím únavu, ale jinak jsem fyzicky v pohodě. Jen těch věcí okolo na mě bylo strašně moc. Měsíc jsem nebyla doma, mámu jsem viděla akorát dva dny na turnaji ve Švýcarsku.
Takže se těšíte domů?
Těším. Přiletíme v úterý, pojedu na pár dnů do Sokolova. Ale pak se zase přesunu do Prahy, protože musím trénovat na turnaj WTA na Spartě, kde budu hned po neděli hrát. Takže mě žádná velká dovolená nečeká.
