To mnozí považují za pokrytectví. „Bez ohledu na způsob a podobu neakceptujeme v žádném případě zabíjení velryb pro takzvané ‚vědecké účely‘“, zlobil se například v roce 2015 australský ministr životního prostředí Greg Hunt. Jeho výrok tehdy souzněl s celosvětovou kritikou poté, co Japonsko v sezoně 2015–2016 opět spustilo program lovu velryb v antarktických vodách a ulovilo 333 plejtváků malých. Většinu z ulovených kytovců přitom tvořily březí samice, píše National Geographic.
Lovem velryb Japonsko nerespektuje rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora (ICJ) z března 2014, v němž soud dočasně zakázal Tokiu lovit u Antarktidy. Předsedající slovenský soudce Peter Tomka v odůvodnění mimo jiné poznamenal, že „vzhledem ke skutečnosti, že výzkumný program běžel od roku 2005 a jeho součástí bylo zabití asi 3 600 plejtváků malých, konečný vědecký výstup se zdá být malý.“
Japonsko navíc nedokázalo vysvětlit, proč ulovilo obrovské množství pro maso ceněných plejtváků malých, ale nedokáže naplnit stanovené kvóty u plejtváka myšoka a keporkaka (více o rozhodnutí ICJ si můžete přečíst zde).
Žaloba iniciovaná Austrálií se tak dočkala naplnění. Japonsko oznámilo, že rozhodnutí respektuje a v sezóně 2014–2015 velryby v antarktické oblasti nelovilo. Jenže zastavení programu bylo jen dočasné. Tokio totiž předložilo Mezinárodní velrybářské komisi nový program, podle něhož plánuje v letech 2015–2027 ulovit ve vodách Antarktidy 3 996 velryb, tedy 333 za sezonu. V porovnání s předchozími roky se jedná o dvoutřetinový pokles (více zde).
Spotřeba velrybího masa klesá, tvrdí ekologové
K zabíjení velryb pro vědecké účely v době sběru DNA ovšem docházet nemusí, vysvětluje Mezinárodní fond pro ochranu zvířat (IFAW). Vzorky mohou vědci získat z kůže, které se velryby zbavují, z rybího tuku či vzorků stolice. Japonsko navíc nijak zvlášť neskrývá, že velrybí maso je posléze možné najít v obchodech, restauracích či školních jídelnách.
Podle ekologů však spotřeba velrybího masa klesá a s lovem kytovců nesouhlasí ani většina japonské veřejnosti. „Z lovu pro Japonsko neplyne žádný přínos... ale nikdo neví, jak to zastavit,“ řekla reportérovi stanice BBC Junko Sakuma, která pracovala pro Greenpeace a stále se lovem velryb zabývá. „Většina Japonců nyní velrybí maso nejí, spotřeba klesá a ani ceny nerostou,“ dodala.
Lov podle ní nedává ekonomicky smysl a navíc vrhá na Japonce špatné světlo. Jenže zabíjení velryb je v zemi vycházejícího slunce spojeno s kulturní tradicí a roli hraje také snaha ukázat suverenitu v mezinárodním společenství. Lov velryb má navíc silnou lobby mezi poslanci a úředníky.
Střety s aktivisty
Na komerční lov velryb platí moratorium Mezinárodní velrybářské komise (IWC) od roku 1986. Souhlasilo s ním i Japonsko, které však výlov nadále označuje jako vědecký. Pod stejnou záminkou pokračují v lovu také Island či Norsko. Oficiální výjimka ze zákazu platí jen pro některé domorodé populace na Sibiři, Aljašce a v Grónsku.
Na velryby v Jižním oceánu se navíc vztahuje zvláštní ochrana, vyhlášená IWC v roce 1994. Japonsko však ve „vědeckých“ výpravách pokračuje i přes hlasité protesty Austrálie, mezinárodní odborné veřejnosti a organizací na ochranu zvířat.
Z nich se ve věci angažuje především nevládní organizace Sea Shepherd, která se v minulosti dostala opakovaně do přímého střetu s japonskými velrybáři, když se jim snažila zabránit v lovu například namotáním lan do lodních šroubů, házením nádob s barvou nebo zapáchající kyselinou na palubu lodí či dokonce potopením některých plavidel.
Aktivisté sledovali japonskou rybářskou flotilu také letos v lednu. Následně zveřejnili na sociálních sítích snímky, na nichž zachytili mrtvého plejtváka na palubě japonské lodi v australském chráněném území, kde je lov velryb zakázaný. „Když se náš vrtulník přiblížil k lodi, začala posádka urychleně zakrývat velrybu plachtou a ... uklízela své harpuny,“ citoval National Geographic Wyandu Lublinkovou ze Sea Shepherd Global. „To jen dokazuje, že dobře věděli, že dělají něco špatně,“ dodala.
Sea Shepherd claims it caught a Japanese vessel with a dead whale on board https://t.co/3Asic93BSK https://t.co/keuQWrRZpa
Velryby loví na Antarktidě stále ty samé japonské lodě. Z flotily pěti lodí se zatím vrátily tři, s nimi ovšem i ta nejdůležitější, Nišin Maru, píše britský deník The Guardian.
Sea ShepherdSea Shepherd Conservation Society je nevládní nezisková organizace, která se zabývá ochranou moří a oceánů. Organizace byla založena bývalým členem Greenpeace Paulem Watsonem roku 1977. Ten se s Greenpeace rozešel mimo jiné kvůli tomu, že považoval jejich akce za málo důrazné. Organizace získala pro své akce podporu mnoha celebrit z oblasti showbyznysu (Martin Sheen, Daryl Hannah, Edward Norton, Pierce Brosnan, Christian Bale) a některých bohatých podnikatelů. Ti jim také poskytují finance na provoz Zdroj: Wikipedia |
Právě s Nišin Maru se střetli v únoru 2013 lodě Sea Shepherd Steve Irwin, Bob Barker a Sam Simon. A doslova při tom skřípal kov o kov. Nejzávažnější incident měla velrybářská loď s plavidlem Bob Barker. Aktivisté se snažili vlastní lodí, která je asi osmkrát menší, zabránit natankování Nišin Maru na moři. Rybářská loď ale začala Bob Barkera postupně tlačit až k tankeru Sun Laurel.
Aktivisté nechtěli ustoupit a lovci velryb taktéž ne. Loď Bob Barker byla tak poškozena, že musel kapitán vyslat nouzový signál Mayday. V ten okamžik se Nišin Maru otočila na sever a odplula.
S jinou japonskou lodí, Jušin Maru 3, se zase ekologové srazili v únoru 2014 (více si můžete přečíst zde).
Podívejte se, jak se srazila loď aktivistů s plavidlem lovců velryb v roce 2014:
