„Za poslední rok mám několik osobních zkušeností. Hlavně ženy tu obtěžují tlupy cizinců, žebrají, pokřikují na ně, pískají. V Čechovce, ale třeba i na nábřeží řeky se válejí opilci. A jít s dítětem na dětské hřiště, když tam opilí cizinci halekají, také nejde. Máme strach a necítíme se bezpečně,“ vysvětlila Helena Siwková, proč na podzim s manželem a dalšími iniciátory petici sepsala.
Vadili jim i místní nepřizpůsobiví občané a upozornili taktéž na dětské tlupy, jež požadovaly peníze od jiných dětí. Koncem roku petici doručili na havlíčkobrodskou radnici.
Žádná jiná podobná akce v novodobé historii města neposbírala podpisů více. Podpořilo ji tolik lidí, až to vedení města zaskočilo. Iniciátory petice starosta města Jan Tecl pozval spolu se zástupci odborů úřadu a městské i státní policie na společnou schůzku. Zápis z ní má MF DNES k dispozici.
Řeč byla na setkání mimo jiné o posílení hlídek městské i státní policie v problémových oblastech. Město zaměstnalo asistenty prevence kriminality, kteří působí ve všech problémových lokalitách a svou přítomností preventivně zrazují od narušování veřejného pořádku (více o nich čtěte zde). Rozšířen má být kamerový systém - o nový „bod“ u supermarketu Billa.
Devět pokojů? Ne, ubytovna byla i ve školicím středisku
„Jako město konáme, co je v našich silách. Úzce spolupracujeme se státní policií, o preventisty kriminality jsme posílili policii městskou, strážníci jsou více v terénu, začali jsme spolupracovat s agenturou pro sociální začleňování,“ říká Jan Tecl.
Podle tajemníka městského úřadu Václava Stejskala maximum dělají i odbory vykonávající státní správu. „Provoz ubytoven hlídá živnostenský úřad, stavební úřad pak kontroluje, zda jsou prostory užívány k účelu, k jakému byly zkolaudovány,“ vysvětluje.
Právě v Čechovce úřady našly řadu pochybení. Snaží se situaci řešit správním řízením. „Jako ubytovna je tu kolaudováno jen devět pokojů v přízemí. Jenže cizinci tu byli ubytováni i v prvním a druhém patře, která mají sloužit jako školicí středisko a náborové centrum pracovní agentury,“ pravil tajemník.
Úřady zahájily loni v létě správní řízení, vyměřily sankce. „Na čas to pomohlo, ale teď mám zprávy, že už je situace zase tam, kde byla. Správní řízení zjevně účinné nebylo,“ podotkl Stejskal.
Podle autorů petice by však úřady měly být razantnější a aktivnější. „Od začátku roku 2016 se v Havlíčkově Brodě zvyšuje množství zahraničních pracovníků. Jsou umísťováni do soukromých ubytoven a jejich vysoká koncentrace na jednom místě vede ke snížení bezpečnosti, snižuje cenu realit a vytváří atmosféru strachu,“ píše se v petici nazvané Proti ubytovnám.
Rumuni a Bulhaři se podíleli jen na třech trestných činech
Problémy s cizinci má město od jara loňského roku. Pracovní agentury od té doby do města přivezly stovky zahraničních dělníků, podstatnou část z nich z Rumunska a Bulharska.
Někteří z nich měli problém se zákonem. Obyvatelé města z jejich skupinek mají strach.
Policie však problémy s cizinci v Havlíčkově Brodě nevidí. Vedoucí zdejšího obvodního oddělení Miroslav Bednář podle zápisu z jednání s iniciátory petice naopak vyzdvihl klesající počet trestných činů.
Podle policejních statistik se loni na území celého havlíčkobrodského okresu stalo 1 163 trestných činů. „Cizinci z Rumunska a Bulharska se podíleli pouze na třech z nich,“ uvedl Bednář.
S takovým tvrzením ale Helena Siwková nesouhlasí. „Tady nejde o kriminalitu. Tady jde o celkovou atmosféru ve městě. To, že na ženy tlupy opilých cizinců pokřikují, pískají, obtěžují je nebo po nich požadují peníze či cigarety, nikdo na policii nehlásí. I když se takových lidí bojí,“ říká.
„Nebydlí se dobře ve městě, kde se rodiče bojí pustit svoji osmnáctiletou dceru o víkendu tancovat,“ dodává.
Jak ale upozornila, během zimy se situace zlepšila. Cizinců na první pohled ubylo, naopak více viditelní jsou strážníci městské policie, v ulicích jsou i preventisté kriminality. „Vypadá to, že petice zatím plní svůj cíl,“ konstatovala.
Futaba podle Tecla připravuje strategii zaměstnávání cizinců
Přesto zůstávají její autoři ve střehu. Očekávají, že s oteplením a příchodem jara se situace opět o něco zhorší. „Pokud to přeroste míru, vyvoláme další jednání s vedením města,“ říká Helena Siwková. Nabádá přitom každého, kdo se dostane do konfliktu s cizinci, aby to ihned hlásil na policii.
Mnoho obyvatel města přičítá příchod problémových cizinců Futabě. Výrobce autodílů a jeden z největších brodských zaměstnavatelů nemá nouzi o zakázky, trpí ale nedostatkem pracovníků a proto v hojné míře využívá pracovních agentur.
„Momentálně je u nás dočasně přiděleno smluvními agenturami práce jen sto cizinců z Rumunska a Bulharska. Dle ověřených informací, které máme, je však v Havlíčkově Brodě přihlášeno k pobytu 500 až 700 cizinců z výše uvedených zemí,“ odmítal před koncem roku kritiku firmy Petr Charvát, manažer personálního oddělení Futaby.
S vedením společnosti v posledních týdnech jednal i starosta Tecl. „Firma připravuje dlouhodobější řešení, aby měla stabilnější zahraniční zaměstnance,“ tlumočil poznatek na jednání s petičním výborem. Podobně se chce starosta sejít s šéfy dalších firem, jež cizincům ve městě práci dávají.
