„Kdysi, to už může být tak celé století, tu býval lom. Nad ním pramení potůček a stéká po skalách dolů. V zimě, když mrzne, vytváří tu na dvou místech vedle sebe nádherné ledopády,“ popisuje starosta Želiva Karel Chmel.
O tomto přírodním úkazu vědí místní, všeobecně známým se ale nestal. Ačkoli se nachází na značené turistické trase, mapy ani průvodci ho nezmiňují.
Dostat se k němu dá pouze pěšky. Je třeba se vydat od Sedlické hydroelektrárny po červené turistické značce podél Želivky k Želivu. Od elektrárny je to asi 500 metrů daleko.
„Lidé tam chodí, fotí si to, děti si na ledu hrají. Ale není jich mnoho,“ říká starosta. „I já už jsem se byl podívat a nafotit si to,“ dodává.
Kdo k ledopádům došel, naskytla se mu nejkrásnější podívaná za poslední roky. Tuhé lednové mrazy pokryly ledem celou skálu. Dva ledopády jsou vysoké více než deset metrů, široké mohou v součtu být třikrát tolik.
Propagovat ledopády obec nechce, bojí se horolezců s cepíny
Jak ale Karel Chmel zmiňuje, pohled na ledové stěny býval v minulosti ještě lepší. Postupně totiž skály zarůstají stromy a keři, po odbahnění vodní nádrže Vřesník tu pohled kazí i halda hlíny.
Želiv neuvažuje ani o tom, že by tuto atrakci více propagoval. Obec se bojí, že by pak jedinečný úkaz spíš utrpěl.
„Už jsem tam viděl horolezce s cepíny. To se mi vůbec nelíbí. Jak po ledu lezou, odlamují rampouchy a ledopád ničí,“ konstatoval starosta Chmel.
Zájemcům o podávanou se i tak už krátí čas. Tuhé mrazy pominuly, začíná se oteplovat. Teploty se i v noci mají dostat nad nulu už o víkendu, příští týden by dokonce mohlo více pršet. Pohybovat se pod stěnou v době, kdy se odlamují kusy tajícího ledu, může být nebezpečné.
