Unikátní výstava, jejímž tématem je čtvero ročních období, se poprvé otevře o víkendu a zůstane přístupná až do konce zimní sezony. Zatímco v loňském roce ledárium zaplnily sochy Karla IV., jeho manželek a skulptury pražských památek (podívejte se na ně tady), letos tvůrci zvolili jiný motiv.
Dominantní stavbou je chrám přírody nápadně připomínající díla proslulého katalánského architekta Antonia Gaudího. Hlavní autor projektu a koordinátor prací František Bálek inspiraci španělským géniem neskrývá.
„Gaudí hodně čerpal z přírody, což je mi blízké,“ říká plzeňský výtvarník. Ve stavbě se tvarově odráží například bodláky, krokusy a další rostliny.
Chrám s gotickými klenbami měří okolo sedmi metrů a jeho vybudování zabralo triu stavbařů pět dnů. Základ tvoří středový sloup.
„Museli jsme dbát hlavně na statiku, abychom stavbu nepřevážili na jednu nebo druhou stranu. Všechno bylo v jiných úhlech, museli jsme je proto dobrušovat. Byla to dost složitá stavba na to, že není až zas tak velká,“ poznamenává Adam Bakoš.
Díla vykouzlí motorová pila a horkovzdušná pistole
Chrám z obou stran zdobí téměř 200 kilogramů vážící motýl a vážka na ledových čepech. Na jejich osazení se podílelo pět lidí. Budovu poskládali z několika desítek bloků, každý váží 125 kilogramů.
Před chrámem dokončují pódium s motýlími ženami. Hlavní stavbu obíhá kruhová zeď, ve volném prostoru stojí čtyři alegorické postavy žen symbolizující jaro, léto, podzim a zimu. Všechny motorovou pilou vykrajuje Miroslav Trnovský ze Slovenska, dvě byly už v pondělí kompletně hotové.
„S motorovou pilou jsem začal dělat před 13 lety, s ledem pracuji poslední čtyři roky, takže pro mě je to už rutina. Nejhorší je začátek, když se člověk chytí, tak to jde dobře. Snažil jsem se, aby sochy ladily s dalšími stavbami v ledáriu,“ vysvětluje rodák z Liptovského Mikuláše.
On a jeho kolegové mají široký arzenál nářadí. Kromě elektrických pil používají sekeru, různé druhy dlát, hladítko s hřebíky pro povrchovou úpravu kvádrů, horkovzdušnou pistoli pro nažehlení nákresu na led nebo speciální zvedací plošinu pro manipulaci s těžkými kusy ledu.
František Bálek ji dostal jako svatební dar od bratra. Tvůrce, který zimní sochy staví od roku 1989, se ženil, jak jinak, v ledovém chrámu na Hrebienku ve Vysokých Tatrách.
Mráz sochařům pomáhá
Současné mrazivé počasí sochařům nahrává. Pokud něco zkazí, dá se to ještě napravit a chybějící část „přilepit“. „Když je nad nulou, už s tím nic neuděláte,“ upozorňuje Trnovský.
Po loňské premiéře letos autoři počítali s odtáváním ledu, má sochy ještě vylepšit.
Živost dodávají ledovým skulpturám vitráže s barevnými fóliemi uprostřed. Jejich výroba je technicky i časově velice náročná.
„Jednotlivé barvy musíme vyřezat, sesadit a slepit, vitráže mají tři až čtyři vrstvy. Pak vyřežeme celý profil, který zadlabeme do ledu,“ popisuje František Bálek. Nakonec dílo zalijí vodou a nechají zamrazit.
Odtávání sochy ještě vylepší
Parta sedmi sochařů začala v klimatizovaném iglú, kde je stálá teplota zhruba minus pět stupňů, pracovat předposlední listopadový týden. Ve středu nebo ve čtvrtek chtějí práci dokončit. Zmražené kvádry přivezly do Špindlerova Mlýna dva plně naložené kamiony, dohromady vážily 44 tun. Materiál na Pláně dopravila lanová dráha.
Zatímco loni teplejší dny figurálním sochám spíše škodily, letos budou mírně vyšší teploty a odtávání ku prospěchu. Tvůrci s tím už také dopředu počítali.
„Celá architektura je postavená tak, že ji příroda bude vytvářet sama. Odtáváním se bude vylepšovat, tenké části budou ještě tenčí, linky se zvýrazní. Těším se na to, protože jsem projekt, který bude využívat působení přírody, nosil v hlavě dlouho,“ doplňuje Bálek.
Ledárium se na Pláních, kam jezdí šestisedačková lanovka ze Svatého Petra, veřejnosti poprvé otevře v sobotu, kdy Špindlerův Mlýn oficiálně zahajuje letošní lyžařskou sezonu.
„Ledárium bude otevřené minimálně do konce března. Stejně jako loni se zde budou konat koncerty a další doprovodné programy, počítáme tak dvě akce do měsíce. Záležet bude na zájmu návštěvníků,“ říká Martina Klepšová ze Skiareálu Špindlerův Mlýn.
