V obřím kruhovitém stanu je rušno. Přestože počasí na horách spíš připomíná jaro, sochaři v kupoli elektrickými pilami a dláty budují scenérii z ledu, která v zemi nemá obdoby. První ledárium u nás se poprvé otevře už tuto sobotu, kdy skiareál ve Svatém Petru zahájí lyžařskou sezonu.
Při vstupu do obřího kruhového stanu na návštěvníky dýchne atmosféra 14. století. Příští rok uplyne 700 let od narození jednoho z nejvýznamnějších panovníků dějin - českého krále a římského císaře Karla IV. Jeho obří ledová socha proto bude hlavní dominantou.
Umělci zpodobní i všechny jeho manželky: Annu Falckou, Alžbětu Pomořanskou, Blanku z Valois, Annu Svídnickou a vytvoří také postavy dvou andělů oslavujících českého krále.
Tuny ledu vezl náklaďák i lanovka
Podobizny dvou manželek už byly v úterý dopoledne hotové stejně jako zmenšená replika hradu Karlštejna a objekty inspirované chrámem sv. Víta v Praze včetně portálu a barevných vitráží. Nejvyšší věže měří více než pět metrů.
„Karel IV. bude sedět na trůnu. Inspirovali jsme se jeho sochou na Staroměstské mostecké věži,“ říká akademický sochař František Bálek z Plzně, jenž sedmičlenné partě výtvarníků velí. Stavbou ledových soch se zabývá od roku 1989, zúčastnil se soutěží po celém světě.
Umělci vytvořili půlkruhovou zeď z ledových kvádrů. Naproti přibudou lavičky s kožešinami pro diváky, sochy budou nasvícené.
„Ledárium bude v době provozu lanovky přístupné veřejnosti zdarma, plánujeme také víkendové večerní kulturní akce, například koncerty vážné hudby,“ sděluje marketingová manažerka skiareálu Martina Klepšová.
Více než 300 kvádrů vyvezly na Pláň nákladní automobily a také sedačky nové vyhřívané lanovky, která v sobotu při zahájení sezony začne ze Svatého Petra dopravovat lyžaře.
Skiareál si nechal ledové cihly vyrobit v Praze a v polské Vratislavi. Tým Františka Bálka začal pracovat minulý týden. Osm sochařů stráví v ledáriu denně osm až devět hodin.
Metr dlouhý kvádr váží 120 kilogramů
Sochařům projde rukama 40 tun ledu. Nejprve je naskládají na sebe, pak kvádry spojí obyčejnou vodou, která po zamrznutí působí jako lepidlo.
Umělci mají před sebou fotografie, plány a nákresy, skulpturu dokážou vyrobit za několik hodin. Používají speciální vybavení: elektrické pily, frézy, škrabky, různé druhy dlát.
„Není to úplně dokonalé, protože na to máme málo času. Ale led je natolik efektní materiál, že i tak to bude vypadat dobře,“ uvádí Marián Maršálek z Brna.
Původně chtěli sochaři v kupoli u horní stanice lanové dráhy vytesat z ledu také Karlův most. Z prostorových důvodů jej ale nahradili figurami čtyř žen, které obklopují Karla IV. Doplní je charakteristickými předměty.
Ledosochaři v Krkonoších tvoří postavy a stavby, které budou v klimatizovaném stanu po celou zimu.
Alžběta Pomořanská v rukou svírá rozlomený meč, který poukazuje na její sílu. Annu Svídnickou umělci vyobrazí s korunkou, protože svému manželovi dala dědice a následníka trůnu Václava IV. Nápady často vznikají přímo na místě.
„Hodně improvizujeme. Měníme poměry, výšku oblouků i rozmístění soch v prostoru,“ poznamenává Bálek.
Ledový palác před teplem chrání klimatizace
Ledárium připomíná obří iglú, konstrukce ukotvená na 33 hřebech je potažena bílou plachtou. Má průměr 18 metrů, na výšku měří devět metrů, uvnitř je klimatizace. Ta sochařům umožňuje pracovat i za současných podmínek.
„Pro práci musí být minimálně pod nulou, ideální teplota je minus sedm stupňů,“ říká František Bálek.
Špindlerovští vlekaři se inspirovali na Slovensku. Podobná galerie ledových soch je na Hrebienku ve Vysokých Tatrách. Ročně ji navštíví několik desítek tisíc zájemců.
Ledové kvádry váží 120 kilogramů, slepují je obyčejnou vodou.
Krkonošské ledárium bude otevřené celou zimní sezonu až do konce března, každý den od 9 do 15:30 hodin. Pěším návštěvníkům skiareál nabídne zvýhodněnou zpáteční jízdenku. Dovnitř se vměstná až sto lidí. Čím větší návštěva bude, tím víc dostanou sochy zabrat.
„Každý člověk svítí jako dvousetpadesátiwattová žárovka. Záleží hlavně na počasí. Když bude minus deset, uvnitř může být sto lidí bez problémů a sochám se nic nestane,“ upozorňuje plzeňský výtvarník.
V příštím roce se mrazivé skulptury do kupole na Pláni vrátí, ale věnovány budou jinému tématu. Skiareál má od ochranářů ze Správy Krkonošského národního parku povolení zatím na dva roky.
Seznámit se s tvorbou ledových soch mohou turisté také v centru krkonošského střediska. Ve druhé polovině ledna se na náměstí uskuteční další ročník festivalu ledosochání Špindlerovská zima, při kterém návštěvníci uvidí umělce s motorovými pilami přímo při práci.
