„Po tom vytouženém přesunu trenéra Habance do Brna jsem čekal, že na tom budou líp. Asi jako všichni,“ říká televizní expert a bývalý útočník Zbrojovky Luděk Zelenka.
Co všechno se v Brně zvrtlo?
Příliš velké oči
Zpětně se letní výměna kouče Václava Kotala jeví jako bláznovství, přitom příchod Svatopluka Habance měl logiku.
Kotal sice loni Zbrojovku vytáhl na 6. místo, což byl nejlepší ligový výsledek za poslední roky, zároveň však bylo patrné, že z mužstva vyždímal maximum. I on sám byl s koncem po téměř třech letech v Brně smířený, cítil, že dál už mužstvo neposune. A sympaticky zněl i argument majitele Václava Bartoňka: Pokud chceme diváky, musíme k výsledkům přidat i zábavu.
Habanec sliboval pěknou hru a tolik omílanou „fotbalovost“, kterou předtím dostal do Slovácka. Jenže zdá se, že v Brně si vzal příliš velké sousto. Zdejší celek nebyl na razantní přepnutí z módu „disciplína a bránění“ na „hravost a útočení“ nachystán mentálně ani svou kvalitou. Jinými slovy, trenér neměl potřebný materiál, s nímž by zhmotnil své smělé představy.
Brněnský kouč Svatopluk Habanec si podzim představoval jinak.
„Útočný fotbal jsou schopni v lize hrát všichni, akorát je třeba zvážit, jestli to není sebevražda. Hrát útočný fotbal můžete, když soupeře uzemníte a je pod tlakem. Ale když vám z každé akce udělají protiakci, vyjedou a jsou nebezpeční, tak byste byl šílenec, kdybyste to praktikoval dál,“ sděluje Zelenka.
Pod Habancem ze Zbrojovky rozhodně vyrostl atraktivnější soubor, gólů v jejích zápasech padá habaděj. Víc ta podívaná ovšem těší fanoušky soupeřů. „Musím říct, že když Zbrojovka hrála s lepšími týmy, tak se mi docela líbila. Hra tak špatná nebyla, ale body nejsou,“ podotýká Zelenka.
Nepovedené posily
K tomu, aby Brňané naplnili vizi svého kouče, potřebovali přivést kreativní hráče. Jenže v tomhle Habancovi vedení příliš nepomohlo. Klub si sice vyhlédl tucet ofenzivních posil, ale zlákat dokázal jen duo Franci Litsingi, Jan Štohanzl. A to byl krok vedle.
Franciho Litsingiho limitovalo zranění.
Litsingi za sebou měl sezonu, v níž téměř nehrál, navíc přišel s podlomeným zdravím, Štohanzl byl ve Slavii přebytečný. Brnu nepomohl ani jeden. Konžský křídelník zvládl jen tři zápasy, než jej vyřadilo zranění. To trápilo i Štohanzla, a když už hrál, byla to slabota. „Nemyslím si, že zrovna tihle dva by to nějak vytrhli. A hlavně by nebylo dobře, kdyby se na jejich absenci vymlouvali,“ míní Zelenka.
Jenže zdálo se, že zrovna na zmíněné dva hráče se slušnou minulostí, ale pochybnou aktuální formou kouč spoléhal až příliš. „Trápí nás křídelní hra, na které chceme stavět. Ale nemáme na to hráče, jsou zranění,“ stýskal si Habanec. S tím, co mu zbylo (a co měla Zbrojovka předtím), svůj vysněný fotbal předvádět nedokázal.
Děravá defenziva
Tohle byla zdaleka největší brněnská bolest. 28 inkasovaných gólů znamená druhé nejvyšší číslo v lize, čisté konto udržela Zbrojovka naposledy v srpnu. „Dostávali strašně moc jednoduchých gólů. Jestli nějaká řada nešlapala, tak to byla obrana,“ oznamuje Zelenka.
Právě defenziva přitom byla Kotalovou chloubou, jenže jeho nástupce sám odřízl její nejpodstatnější část. Jistě, stoper Pavel Košťál je spíš typem fotbalového dinosaura, jemuž chybí rychlost i nápaditá rozehrávka, směrem dozadu ale byl spolehlivým majákem. Zbrojovka však mínila, že si poradí bez něj, a zle na to doplatila.
„Podle mě to byla chyba, protože zkušení stopeři ve Zbrojovce drželi hru. Můžete volit typologicky hráče, kteří jsou moderní, rychlejší a umí s balonem, ale pokud ten styl není úspěšný, tak musíte něco změnit. A Zbrojovka neměla jak to změnit. Navíc já vzadu upřednostňuju zkušenost, kterou si můžete strašně pomoct,“ upozorňuje Zelenka.
Brno v obraně přišlo také o Miroslava Keresteše a Petra Buchtu. Noví stopeři Tadas Kijanskas a Lukáš Vraštil často hořeli, a co hůř: ani oni konstruktivní rozehrávce příliš nepomohli. K obranné katastrofě přispělo rovněž několik kiksů brankáře Dušana Melichárka.
Chybějící lídr
Při komorní atmosféře posledního duelu s Karvinou ten kontrast řezal do uší: zatímco řev a pokyny hostujícího stopera Pavla Dreksy se rozléhaly po celém hřišti, na brněnské straně nebyl pořádně slyšet nikdo.
V tomto ohledu Brňané doplatili především na absenci Pavla Zavadila, který své zničené koleno vykurýroval až v úplném závěru podzimu. „Kdyby tam tenhle lídr byl, tak by to třeba bylo jiné a hru by organizoval lépe,“ soudí Zelenka.
Jakub Řezníček a Michal Škoda patřili na podzim mezi tahouny Brna.
Klubu se sice povedl „majstrštyk“ s návratem bývalého reprezentanta Jana Poláka, jenže i toho limitovalo zranění. Navíc mimo extrémně vydařené premiéry spíš zapadl, než že by vyčníval. „A hlavně to povahově není lídr, kolem kterého to stojí a který si to organizuje. On je zarytý dělňas, Košťál by k němu slušel,“ říká Zelenka.
Řídícím hlasem měl být Litevec Kijanskas, jehož však brzdila jazyková bariéra a ani svými výkony si autoritu nezískal. Zbrojovka tak musí být vděčná alespoň za životní formu bombarďáka Michala Škody, jehož deset gólů zabránilo tomu, aby bylo ještě hůř. Své si na hrotu odvedl i bijec Jakub Řezníček, další opory však Brno nemělo. „Možná se to Zbrojovce celé sešlo blbě, což není dobrá vizitka pro klub ani pro trenéra,“ podotkl Zelenka.
