Pětačtyřicetiletý muž přišel před dvěma roky do plzeňské fakultní nemocnice s bolestmi na hrudi, měl i zvýšený tlak. Sloužící neatestovaná lékařka Lenka Pražáková mu sice udělala potřebná vyšetření, ale podle znalců špatně vyhodnotila křivky EKG a zahájila i nesprávnou léčbu.
Její atestovaná nadřízená Eva Jánská se pak podle soudu nesprávně spokojila jen s tím, že si po telefonátu s kolegyní zprávy zkontrolovala v počítači. V něm ale neměla křivky z EKG, pacienta fyzicky neviděla, přesto souhlasila s jeho odesláním do domácí péče. Pacient druhý den zemřel na selhání srdce.
„Pokud by byla aplikována správná léčba a pacient ihned předán na kardiologii, kde by byl podroben odbornému zákroku, pravděpodobnost úmrtí by byla nízká,“ citoval soudce Josef Prach ze znaleckého posudku.
Jánská se proti rozsudku okamžitě odvolala, proto se bude případem ještě zabývat krajský soud. Pražáková si stejně jako státní zástupce ponechala lhůtu pro odvolání.
Oběma ženám za usmrcení z nedbalosti hrozily až šestileté tresty. Roční podmínku dostaly se zkušební lhůtou 18 měsíců.
„Tresty jsou na spodní hranici i zkušební doba je krátká. Obě lékařky jsou hodnocené jako pracovité a svědomité. Jánská je vysoce hodnocenou odbornicí, nemocnice je s ní velice spokojena. Proto jim soud neukládal zákaz činnosti,“ poznamenal soudce Prach.
Správný postup mohl snížit riziko úmrtí, říká žalobce
Podle státního zástupce Štefana Oravce bylo zřejmé z EKG, které doktorka Pražáková dělala pacientovi už na ambulantním příjmu, že může mít akutní infarkt myokardu.
„Bezodkladně mělo dojít k léčbě, případně k řešení zavedením stentu. Tento postup mohl výrazně snížit riziko úmrtí,“ uvedl v obžalobě Oravec.
Pražáková se hájila, že udělala vše, co měla. Uvedla, že se jí nezdálo, že by na EKG byly nějaké změny, viděla i všechny výsledky vyšetření. Svůj závěr pak sdělila doktorce Jánské, ta jí podle spisu povolila, aby poslala pacienta domů.
O smrti muže se Pražáková podle svých slov dozvěděla následující den. Do dvou týdnů v nemocnici na vlastní žádost ukončila pracovní poměr. Nikdo z lékařů jí podle jejích slov ani později neřekl, co je na křivkách z EKG špatně.
Pozůstalí požadují odškodnění 28 milionů korun
Lékařka Jánská telefonát od mladší kolegyně potvrdila. „Bylo mi sděleno, že na EKG není nic patologického. Pokud by lékařka měla nějaké pochybnosti o EKG, měla kontaktovat kardiologa. Já sama jsem záznam z přístroje viděla asi po deseti dnech. Pokud by správně vyhodnotila záznam, léčebný postup měl být jiný. Změny na grafu jsou v řádu milimetrů, pro zkušené oko jsou velké. Že je lékařka neodhalila, si vysvětluji její únavou,“ uvedla Jánská.
U soudu také zpochybnila, že by bylo její povinností vidět pacienty, které nečekala hospitalizace.
Ze spisu vyplynulo, že několik měsíců po této události se v nemocnici zlepšilo vybavení a nový systém už umožňuje prohlížení záznamů z EKG přímo na monitorech počítačů.
Pozůstalí požadovali odškodnění ve výši téměř 28 milionů korun. Protože obě lékařky byly zaměstnankyněmi, podle soudců by za jejich nesprávný postup měla odpovídat nemocnice. Proto soud pozůstalé odkázal na civilní žalobu.
