Už jste se objevil v několika netradičních rolích, ale jako rockový zpěvák?
Zajímavý model. Bývalý, velmi dobrý rockový muzikant je přeci pro mne výzva, něco úplně jiného a mám štěstí, že jsem něco takového mohl dělat. Já tam nezpívám, ale musel jsem se naučit na kytaru. Sice jsem předtím hrál, proto to pro mě nebyl zas až takový problém, ale ty pěvecké party jsou nazpívané profesionálem.
Vy neumíte zpívat?
Já to mám se zpěvem docela dobrý, měl jsem na konzervatoři povinný zpěv. Je pravda, že dobře slyším, ale nemám rozsah. Pro mě nebyl problém se písničku naučit, oni mi ji nahráli a já trénoval otevírat pusu na playback, aby výsledek byl věrohodný. Byla to ta nejlepší varianta.
Hraní na kytaru patří k vaší roli. Zahrajete si i doma?
Já jsem s kytarou bojoval, protože na konzervatoři máte povinné dva roky, naštěstí mě učil pan profesor Štěpán Rak, což bylo dobré pro mě, ale ne pro něj. Učit herce hrát je věru utrpení. Doma jsem si rád občas zahrál Beatles, to mě bavilo. Dnes není čas. Muziku mám obecně rád, třeba Guns N’ Roses, to je má oblíbená kapela už od puberty. Byl jsem spíš na zahraniční kapely jako Led Zeppelin, Deep Purple či Aerosmith, na kterých jsem vyrůstal (jak vyhrál StarDance, si připomeňte zde).
Jako Štěpán Šafránek v pozdějších dílech Básníků i ve filmu Muzzikanti máte mladou přítelkyni...
Jsem stárnoucí rocker Izzi a žiji ve filmovém příběhu s o poznání mladší přítelkyní Klárou, kterou ztvárnila vynikající polská herečka Michalina Olszańska. Ona je opravdu velmi talentovaná, což mnozí mohli vidět ve filmu Já, Olga Hepnarová, kterou tam sama ztvárnila.
Pavel Kříž a Eva Vejmělková při natáčení filmu Muzzikanti (2016)
Eva Vejmělková a Pavel Kříž ve filmu Jak básníkům chutná život (1987)
Hrajete stárnoucího rockera, ale ve skutečnosti vypadáte jako stále mladý Šafránek.
Zdání klame. Dříve jsem o sebe dbal víc, dnes už je to horší. Mám momentálně i hodně práce. Natáčím v Brně s Jiřím Strachem pokračování Labyrintu, Inspektora Maxe s Jiřím Chlumským v Bratislavě. Takže je toho víc než dost a já si připadám velmi staře.
Muzzikanti vznikají pod taktovou režiséra Dušana Rapoše, manžela Evy Vejmělkové. Ta byla vaší láskou Píšťalkou v Básnících. Potkali jste se při natáčení?
Potkali a bylo to velmi krásné setkání, protože jsme se dlouho neviděli. Ona je ta, která zastavila čas. Vypadá stále jako Píšťalka. Dokonce jsme se spolu objevili i v jednom společném záběru, když se na sebe podíváme přes okno.
V této roli máte dlouhé vlasy. Nechal jste si je narůst v mládí?
Nosil jsem spíše polodlouhé vlasy a to celý život. Po roli Hitlera v Lídě Baarové, kde jsem byl úplně vyholený, mi dlouhé vlasy do této role narostly velmi málo, takže vzadu mi je museli nastavit.
Karl Markovicz (vlevo) jako Joseph Goebbels a Pavel Kříž jako Adolf Hitler
Jak se vám vůbec hrál Adolf Hitler?
Já jsem se ho v podstatě až do této chvíle nezbavil. Bylo to pro mě velmi náročné natáčení. Dodnes nepřetržitě dostávám nějaké nabídky ze zahraničí, abych Hitlera hrál, ať už je to z Anglie či Polska. Já jsem se s ním však ztotožňoval velmi těžce. Ztvárnit ho tak, aby byla má postava věrohodná, bylo vyčerpávající. Na Hitlera se musíte vyholit až na kůži. Ale hodil se mi, protože teď natáčím televizní věc Inspektor Max. To je bratislavská produkce s Jurajem Kukurou, kde jsem dostal roli psychopata a stalkera, který pronásleduje svou bývalou ženu. Je to pro mne opět velmi zajímavá role. Pro herce hrát různé postavy je princip profese.
Je něco, co jste si ještě v herectví neprožil?
Tak určitě jsem si toho neprožil spoustu. Ono to jenom tak vypadá, že ano. Role, co jsem měl, byly vesměs extrémní. Od Hitlera tady po rockera. Já mám v tomhle obrovské štěstí, že mne režiséři nevidí v jedné škatulce. Když to dobře dopadne, čekají mě ještě další a úplně jiné, nečekané role. Nechci o tom ještě mluvit dopředu.
