„Vůbec nechápu, jak se to mohlo stát. Moji synové byli úplně normální kluci, kteří se zajímali o sport a cestování, ne o válku a násilí. Během několika týdnů se ale úplně změnili a odjeli do Sýrie. Pořád přemýšlím, co jim kdo mohl říct, že jim to úplně zamotalo hlavu,“ vypráví chvějícím se hlasem Joachim Gerhard.
Jsou to už dva roky, co jeho dva synové, Jonas a Lukas, odjeli bez rozloučení bojovat do Sýrie. Od té doby se je otec snaží najít. Zatím stále bez úspěchu. Neví ani jistě, zda vůbec ještě žijí.
Radikálem za pár měsíců
V tomto případě je to stále jedna nula pro salafisty z Kasselu, třetího největšího města Hesenska, kde Joachim Gerhard bydlí a podniká. Od té doby, co jeho synové odjeli „na výlet za kamarády do Vídně“, jak rodičům důvod své cesty sdělili, vydává se pravidelně na turecko-syrskou hranici a hledá je. Má jejich fotku a také snímek zahalené ženy, s níž se ještě narychlo a potají před odjezdem jeden z jeho synů oženil.
Jonas a Lukas konvertovali k islámu, když jim bylo 17 a 21 let. Radikalizovali se rychle, takřka během několika měsíců. Z Kasselu, kde žili a vyrůstali, pak tajně utekli do Sýrie. V říjnu roku 2014 ve firemním autě svého otce s dalšími dvěma ženami a jedním dítětem překročili turecké hranice.
Rodinný džihád: Maročan vzal do Sýrie bojovat všech pět synů |
Joachim Gerhard nevěří, že by jeho synové odjeli kvůli válce, že by chtěli bojovat. Podle něj chtěli spíš pomáhat. O válku a politiku se prý nikdy nezajímali.
Susanne Schröterová, jež vede frankfurtské Centrum pro výzkum islámu, to však vidí jinak. Stejně jako u mnoha dalších hraje podle ní v tomto případě hlavní roli ideologie. „Mají pocit, že v životě mohou dokázat něco velkého a že přitom budou součástí důležitého hnutí,“ říká. „Islámský stát totiž funguje na podobném principu jako zájmové spolky pro mládež. Dokáže ale navíc dobře budit zdání atraktivity tím, že své členy pasuje do role hrdinů. V tomto ohledu nemají konkurenci.“
Tím Schröterová zčásti odpovídá i na otázku, proč do Sýrie odjíždějí také děti z běžných rodin, které netrpí nedostatkem zájmu rodičů, náplně volného času ani prostředků. Také Jonas a Lukas měli v Kasselu dobrý život ve středostavovské rodině. Jejich otec podniká v realitách, oba synové ve škole prospívali a ve volném čase sportovali.
Jako v sektě
„Nejsou to jen nevyrovnaní lidé z problematického prostředí, kteří se rozhodnou odjet do Sýrie. Jsou to i lidé ze zcela normálních rodin,“ dodává Thomas Mücke z neziskové organizace VPN, která se zaměřuje na prevenci násilí. Setkal se už s mnoha lidmi, kteří do Sýrie odjeli, nebo se naopak vrátili zpět, a často zná i jejich rodiče a příbuzné. Podle něj je pro tyto lidi typické, že se začnou chovat, jako by byli v sektě. Každý, kdo stojí mimo ni, je pro ně automaticky nepřítel.
V Sýrii se nyní podle odhadů zdržuje přes 800 džihádistů s německým občanstvím.
Joachim Gerhard se už dostal na různá místa včetně vězení ve městě Kobani, které tehdy ovládal Islámský stát. Ani tam své syny nenašel. Pašerákům a nejrůznějším zprostředkovatelům už zaplatil desetitisíce eur. Setkal se s lidmi z tajných služeb a politiky okolních zemí, vše bez úspěchu. To, co v posledních dvou letech zažil, popisuje s pomocí novinářky Denise Linkeové v knize nazvané „Přivedu vás zpět“.
