Nyní zákon výslovně zakazuje službu u ozbrojených sil takového státu, který je mezinárodně uznaný. Ovšem takzvaný Islámský stát, který ovládá část Sýrie a Iráku, není dalšími zeměmi jako stát uznáván.
„Pokud jde o služby v nějakých ozbrojených silách, ani ne státu, ale nějakých nestátních organizací, tak i na základě stanoviska ministerstva spravedlnosti vláda tvrdí, že všechny tyto situace jsou už zákonem pokryty a jsou stíhatelné podle platného právního státu. Čili ta novela je zbytečná,“ řekl ministr Dienstbier. Výhrada z vlády není pro poslance určující. Zákon i tak na podzim dostanou na stůl k posouzení.
Podle stanoviska pro vládu lze lidi, kteří by se nechali naverbovat radikály z organizace Islámský stát, stíhat pro podezření z teroristického útoku nebo pro podezření z jiného trestního činu hlavně z kategorie činů proti životu a zdraví, Za teroristický útok lze přitom uložit až výjimečný trest, tedy i doživotní vězení.
Za službu ve vojsku jiného státu počítá trestní zákoník s trestem pět let. Až deset let vězení hrozí tomu, kdo takový trestný čin spáchá v době ohrožení státu nebo za válečného stavu. Podle branného zákona může občan vstoupit do ozbrojených sil jiného státu pouze se souhlasem prezidenta.
