Stovky denárových mincí nakonec svou historickou hodnotou předčily očekávání odborníků. Po několika dohledávkách na místě nálezu u Chýště na Pardubicku se ukázalo, že poklad je téměř dvojnásobný, než se zdálo (původní článek zde).
„Měli jsme jedinečnou možnost prozkoumat zlomky nádoby, ve které byl poklad uložen, ale i místo archeologického nálezu. V červenci a srpnu jsme prováděli odbornou dohledávku, simulovali jsme proces orby, který by běžně trval šest let. Výsledkem je, že jsme našli ještě jednou tolik mincí a zlomků,“ řekl ředitel Východočeského muzea v Pardubicích Tomáš Libánek.
Znalecký posudek zadaný u Národního muzea v Praze potvrdil předpoklady o unikátnosti nálezu a vyčíslil kulturně historickou hodnotu mincí na částku 23,5 milionu korun. Zástupci kraje jako zřizovatele muzea přihlédli k obecné právní normě, podle níž nálezné činí desetinu ceny nálezu.
„V tomto konkrétním případě se jedná o částku ve výši dvou milionů korun. Kdybychom postupovali dle památkového zákona, kde se odměna stanovuje z ceny drahého kovu, ze kterého je vyroben, činilo by nálezné přibližně 11 tisíc korun. Tato zanedbatelná částka by znamenala ztrátu motivace pro další nálezce v budoucnosti, což může vést k neodevzdání podobných hodnotných nálezů,“ dodal hejtman Martin Netolický.
Mince poslouží k výzkumu, muzeum je vystaví
Poklad je jedinečný množstvím nalezených mincí a jejich zlomků, jejich zachovalostí i raritou některých exemplářů.
„Na území dnešního Pardubického kraje je tento nález z historického hlediska nejvýznamnějším mincovním pokladem, který se stal součástí veřejných muzejních sbírek a jehož vypovídací hodnotu bude možné využít k vědeckému výzkumu nejstarších dějin českého státu,“ řekl ředitel Východočeského muzea v Pardubicích Tomáš Libánek.
Denárový poklad z Chýště je nyní součástí numismatické sbírky pardubického muzea. Získaný poklad přispěje k dalšímu zhodnocení a zvýšení prestiže jeho sbírek.
Veřejnost jej bude moci už brzy spatřit na vlastní oči, a to od 21. září do 16. října na výstavě Denárový poklad století. Současně s chystanou výstavou vydá muzeum také publikaci Denárový poklad z Chýště, který shrne dosavadní vědecké poznání tohoto depotu.
„Z numismatického hlediska jej lze beze vší skromnosti označit za nález století, neboť vzhledem k jeho rozsahu, úplnosti a výtečnému dochování nalezených mincí nemáme z území střední Evropy k dispozici srovnatelnou analogii řekl numismatik muzea Petr Vorel.
Mince jsme si prohlédli už v lednu, kdy se o nálezu poprvé informovalo:
13. ledna 2016 |
Nález pochází z počátků českého mincovnictví
Mincovní soubor tvoří české denáry ražené knížetem Boleslavem II. (972–999) v posledním desetiletí 10. století v mincovnách v Praze a na Vyšehradě.
„Těchto mincí se nedochovalo mnoho, pocházejí z doby samotných počátků českého mincovnictví a jejich historická i sběratelská hodnota je obrovská. Stav mincí je naprosto unikátní, nepochybně je někdo ukryl nedlouho po jejich ražbě,“ zdůraznil numismatik a vedoucí odborného úseku pardubického muzea Ladislav Nekvapil.
„Nález obsahuje také zcela raritní ražby, u kterých je znám třeba jediný exemplář na světě, a dosud neznámé varianty mincí,“ dodal Nekvapil.
Nález odevzdaný do sbírek Východočeského muzea čítal celkem 780 položek. Při dohledávkách našli archeologové dalších 745 mincí, jejich zlomků či shluků celých mincí. Podle vzhledu mincí a charakteru jejich poškození je pravděpodobné, že nádobku s mincemi poškodila zemědělská orba, část mincí roztáhla po poli.
Bagr pole odkrýval po centimetrech
„Nejprve jsme nechali půdu po sklizni podmítnout, pak opakovaně zorat a naposledy jsme bagrem po centimetrových vrstvách odebírali jednotlivé vrstvy zeminy. S pomocí detektorů jsme objevili i milimetrové úlomky,“ přiblížila vedoucí archeologického oddělení muzea Kristýna Bulvová.
„Každou minci či zlomek si archeologové zapsali, geodet ji přímo na místě zaměřil včetně hloubky uložení. Máme tak představu, jak se mince z nádoby při orbě rozšířily na plochu pole,“ dodala Bulvová.
Kdo poklad do země uložil, se podle Ladislava Nekvapila zřejmě nikdy nedozvíme.
„Je pravděpodobné, že to byl nějaký velmož napojený na vládnoucí knížecí rod, případně bohatý kupec, protože se jedná o majetek vysoké hodnoty. Mohly to být peníze na financování vojska, hotovost pro mezinárodní obchodní aktivity, možná i ukrytý lup,“ dodal Nekvapil.
