Byl to on, kdo pěti body uťal české střelecké trápení ve 2. čtvrtině. Celkově si připsal 9 bodů a 4 asistence, byl druhým nejvytíženějším českým hráčem. Solidní bilance na to, že ještě před týdnem Pumprla pořádně netrénoval, on však nadšený nebyl.
A jak by mohl, když Češi na úvod boje o Rio prohráli s Lotyšskem. „Ve druhé půli už jsem se ani já nedostal do rytmu, týmu jsem moc nepomohl,“ litoval. „Věřím, že se ještě do dalších zápasů zlepším.“
Potřeba to bude ve středu od 21.00. Když basketbalisté zdolají Japonce, postoupí do semifinále. A nejspíš rovnou narazí na superfavority ze Srbska.
Proč Česku úvodní krok na turnaji výsledkově nevyšel?
Zlom nastal v první čtvrtině, kdy jsme skvěle začali, ale asi jsme si pak začali myslet, že zase vyhrajeme o 30 bodů jako loni na mistrovství Evropy. Lotyši toho využili, dotáhli se - a my pak byli už hodně svázaní. Nehráli jsme to, co bychom potřebovali; nehráli jsme rychle, což je naše síla. Možná i proto, že si Honza (Veselý) musel sednout kvůli faulům, on je v brejcích extrémně nebezpečný. Ztratili jsme rytmus.
Rozhodčí pískali často nekonzistentně, váš tým schytal i technické chyby. Kousaly se jejich verdikty těžce?
I Lotyši s nimi měli problém. Ale když dostali technické a za dvě minuty měli pět faulů, bylo jasné, že to budou dopískávat i nám. Neměli jsme se nechat takhle rozhodit. Bohužel byl zápas celou dobu nervózní, pak se emoce těžko ovládají. Zvlášť pro Honzu, který je hodně emotivní. Snad si to v dalších zápasech pohlídáme lépe.
Právě Veselému sudí zakázali burcovat fanoušky, což není zrovna obvyklé...
To ho mohlo rozhodit, protože on přesně tohle potřebuje, pomáhá mu to. Byl hodně překvapený, že ho rozhodčí zklidňoval. Vždycky se to mohlo, tak nevím, co je najednou za problém.
Řekl byste, že ve prospěch Lotyšska mohla působit větší rozehranost, když o den dříve porazili Japonce?
Čekání nás trápilo: jsme tu od soboty a byli jsme natěšení. Do zápasu jsme vletěli, ale oni nezpanikařili, věřili si - a my naopak intenzitu snížili. To nás potrestalo.
Souhlasíte se spoluhráči, že je teoreticky vlastně jedno, zda jít na Srby ve finále, či v semifinále?
Nic to nemění. Akorát by na ten velký zápas, ve který doufáme, došlo o den dříve. Nejprve ale musíme porazit Japonce; to, že prohráli o 40 bodů s Lotyšskem, nic neznamená, rozhodně nemají špatný tým. Až pak můžeme řešit semifinále se Srbskem. Pokud chcete jet na olympiádu, stejně je třeba domácí porazit. A třeba si mohou myslet, že nejsme tak nebezpeční, mohla by to být i naše výhoda.
Je dobře, že s Japonci hrajete ani ne 24 hodin po konci souboje s Lotyši, že není čas na výčitky?
Nijak extrémně unavení bychom být neměli. Musíme vyhrát - a když se to povede, může nás to nakopnout do semifinále.
Budete favority, podcenění by však mohlo být fatální, že?
Japonce nesmíme pustit do zápasu. Mají nebezpečné střelce z dálky a když si začnou věřit, byli by těžko zastavitelní. Když začneme zodpovědně, můžeme si zápas udělat jednodušší.
