Ještě před dvěma lety bylo v Litomyšli osm heren a město do rozpočtu získalo bezmála osm milionů korun. Dnes není v dějišti festivalu Smetanova Litomyšl herna ani jedna, ale pryč jsou i peníze z výherních přístrojů a loterií.
„V roce 2015 to bylo pět milionů a k dnešnímu dni to je 434 tisíc korun,“ uvedl vedoucí odboru živnostenského úřadu v Litomyšli Petr Šmíd.
Stále více měst dává přednost ochraně rodin a pořádku v ulicích před penězi. Tvrdý postup vůči hazardu praktikují města zejména na Orlickoústecku - Vysoké Mýto, Lanškroun, Králíky či Ústí nad Orlicí. To vytváří tlak na politiky z okolních obcí a měst. Zastupitelé v České Třebové dokonce nedávno čelili kritice, proč s restrikcemi váhají, když okolní města k nim už dávno přistoupila.
Nejlepší rozhodnutí, říkají starostové o zrušení heren
Jako jedno z prvních měst v republice vydalo Vysoké Mýto v roce 2011 na celém svém území zákaz výherních hracích přístrojů. „Naše rozhodnutí bylo jednomyslné a od ledna 2012 jsme už nevydali ani jedno povolení. Provozovatelé heren se ale nevzdávali a už několikrát po městu požadovali změnu jeho rozhodnutí. V minulých letech zastupitelstvo opakovaně jasně upřednostnilo pořádek ve městě a sociální stabilitu rodin před příjmy z hazardu,“ uvedl starosta Vysokého Mýta František Jiraský.
Také starosta Proseče Jan Macháček hodnotí rozhodnutí zakázat ve městě provozování heren a podobných zařízení jako jedno z nejlepších. Herny už neexistují ani v Králíkách.
„Vadila nám drobná kriminalita, která jde s gamblerstvím ruku v ruce. Snad jsme dosáhli toho, aby nikdo nový s hraním hazardu nezačal. Ale těžko říct, zda si gambleři nenašli herny v okolních městech,“ uvedl vedoucí odboru vnitřních věcí městského úřadu v Králíkách Miroslav Macháček.
Ani v Ústí nad Orlicí nebude za dva roky možné provozovat herny. „Nové automaty se nepovolují a po ukončení platnosti licencí již vydaných nebudou tyto licence prodlužovány. V praxi to znamená snižování počtu automatů až do roku 2018, kdy uplyne platnost posledních licencí,“ řekl starosta Ústí nad Orlicí Petr Hájek.
Pardubicím výherní přístroje vydělají 76 milionů
Měst, kde je provozování heren zakázáno, je ale stále poskrovnu. Většina omezení je tak spíše kosmetických. Zatímco v Proseči šlo z provozování heren do rozpočtu 50 až 100 tisíc korun, takže nebyl problém tento výpadek nahradit, Pardubice měly loni příjmy z výherních hracích přístrojů téměř 76 milionů korun.
„V současné době upravuje v Pardubicích umístění výherních hracích přístrojů vyhláška města. Ta stanoví, kde na území prvního, druhého, třetího a pátého obvodu lze provozovat výherní hrací přístroje. Díky vyhlášce se daří v Pardubicích hazard držet v přijatelných mantinelech. Pardubice možnost provozovat výherní hrací přístroje nezakazují, ale počet míst, kde je to vyhláškou dovoleno, se nebude rozšiřovat,“ řekl mluvčí pardubického magistrátu Radim Jelínek.
Omezování hazardu ale radnice neplánuje. „Vzhledem k tomu, že Pardubice patří k městům s malou mírou nezaměstnanosti a podprůměrným indexem kriminality, nespatřuje v tuto chvíli město ve výherních hracích přístrojích nadprůměrné nebezpečí,“ uvedl Jelínek.
Svitavy z hazardu získávají asi 10 milionů korun ročně a nemají zájem o změnu. „Situace ve městě je stabilizovaná a není signál, že by se měla měnit,“ řekl starosta Svitav David Šimek.
V Moravské Třebové vytyčili v červnu 2012 vyhláškou místa, kde je možné hrát. „Hazard se nesmí provozovat v centru památkové rezervace a v oblasti jejího ochranného pásma,“ uvedla vedoucí kanceláře starosty Moravské Třebové Jana Zemánková.
Omezení hazardu by měl napomoci i nový zákon o hazardních hrách, který vstoupí v platnost v roce 2017. U technických her, tedy u automatů a videoloterijních terminálů, se sazba daně zvýší ze stávajících 28 procent na 35 procent, automaty zmizí z běžných restaurací a přesunou se výhradně do kasin a heren a vznikne speciální rejstřík hráčů, jenž má zabránit ve hře lidem, kteří pobírají příspěvek v hmotné nouzi nebo mají hraní zakázané soudem.
