Sotva se Jaroslav Kulhavý dostane do areálu v Novém Městě, už jej zastavují čeští fanoušci, aby se s nimi vyfotil nebo se podepsal. Olympijský šampion vykládá: „To já udělám hrozně rád. Když má ale člověk naplánovaný trénink, tak je potom ve skluzu, v nervech a není to ideální.“
A tak pro domácí šampionát zvolil variantu bydlení jinde než zbytek národního týmu.
Před novináři vysvětluje: „Už jsem nechtěl být s týmem, kde je patnáct dvacet lidí. Zůstal jsem se svým privátním týmem, kde jsme čtyři.“ A pokračuje: „Přeci jen mi vyhovuje být spíš v ústraní, jídlo si řešit sám a nestrávit každý den v restauraci dvě tři hodiny na večeři.
Kromě toho má rovněž větší klid na regeneraci. „A bydlím kousek od trati. Mám to odtud asi kilák, což je to obrovská výhoda, že nemusím lítat sem a tam,“ povídá mistr světa z roku 2011. „Zkrátka ideální stav pro mě. Máme soukromí, a to je rozhodující.“
Navzdory velkému tlaku se Kulhavý jeví, že se nachází v ideální pohodě. Zmiňuje jedinou věc, která jej v posledních dnech rozhodila, a to při účasti na víkendovém mistrovství světa v maratonu v Laissacu: „Francouzi stávkovali, takže cesta tam se mi protáhla asi na dvanáct hodin, navíc jsem v noci spal asi dvě hodiny. Cesta zpátky byla něco podobného.“
Při maratonském závodě měl český biker velkou smůlu, kvůli dvěma defektům nedojel. Nicméně tvrdí: „Startu určitě nelituji, aspoň jsem se kvalitně rozjel.“
Jaroslav Kulhavý před tréninkem v dějišti MS horských kol v Novém Městě na Moravě.
Ano, každý závodní kilometr je pro Jaroslava Kulhavého v letošním roce důležitý. Vždyť relativně nedávno, v dubnu, Kulhavému po zlomenině ruky sundávali sádru, což bikerovi nabouralo program. I přesto dokázal ve dvou závodech Světového poháru dojet nejprve čtvrtý (v německém Albstadtu) a o týden později pátý (ve francouzském La Bresse).
Sám navíc připomíná: „Když srovnám, jaká je trať v Novém Městě a jaká v La Bresse a Albstadtu, tak ta na Vysočině mi vyloženě sedí. Říkal jsem si, že se stávající formou, která stoupá, bych tady v Česku dokázal jet o pódium.“
Jeho Den D přijde v neděli. Před pětadvaceti tisíc fanoušky se očekává parádní souboj Kulhavého se Švýcarem Ninem Schurterem. Už několikrát ukázali, jaké to může být drama.
Nicméně ještě dříve, už tento čtvrtek, společně s Kateřinou Nash, třiadvacítkářem Matějem Průdkem a juniorem Richardem Holcem zabojuje o medaili ve štafetě. „Vždycky jsme mířili vysoko. Myslím, že tady máme šanci,“ říká otevřeně a připojí pohled na potencionální soupeře: „Ještě jsem neviděl složení, ale tuším, že Italové, Francouzi a Švýcaři jsou každým rokem absolutně nejsilnější. Dále taky Američani a Kanaďani. Myslím si tedy, že od prvního do osmého místa je to strašně vyrovnané a může vyhrát kdokoliv.“
Budiž odtržení od týmu ku prospěchu i při štafetě.
