Na kolejích v Idomeni, které byly po měsíce domovem tisíců lidí, leží poslední rozbořené stany a věci migrantů, které se pomalu likvidují.
Buldozer jezdící táborem je pomalu shrabuje na velkou hromadu. Vyklizení trvalo řecké vládě necelé tři dny, ve kterých se autobusy neustále otáčely na trase Idomeni - Soluň. Do šesti nových táborů u Soluně přemístily úřady přes 2 800 migrantů. V Idomeni jich přitom však i podle střízlivých odhadů bylo ještě v pondělí ráno přes šest tisíc, podle agentury Reuters dokonce až 8 400. Kam se poděly zbývající tisíce lidí, není úplně jasné.
„Několik stovek lidí se vydalo na vlastní pěst někam do lesů. Podle nepotvrzených zpráv bylo devět set lidí zadrženo na makedonské hranici. Pak jsou tu nově příchozí do okolních táborů Hara, EKO, BP i v okolí města Polikastro,“ popisuje situaci Marcela Janáčková z organizace Pomáháme lidem na útěku, která pomáhá na severu Řecka.
Okolními tábory myslí provizorní stanová městečka u vesnice Evzoni, která se nachází asi šest kilometrů od Idomeni. Ti, kteří nechtěli boj za cestu do západní Evropy vzdát a chtěli zůstat poblíž hranic, si totiž v úterý ráno sbalili věci a vyrazili přes pole právě do Evzoni.
„Přišli jsme z Idomeni,“ tak zní odpověď většiny běženců, kterých se zeptáte, kde byli ještě před několika dny. Běženci tak vyměnili stanování v Idomeni za stanování u benzínových pump a ve vybydlených domech lemujících silnici směrem na Soluň.
Řecká vláda v pátek ráno uvedla, že v provizorních táborech Hara a u benzínové pumpy BP je nyní dohromady tři tisíce lidí. Tábory přitom ve svém přehledu ještě ve čtvrtek vůbec neuváděla. V největším z provizorních táborů u benzínové stanice EKO jsou přitom podle Janáčkové další dva tisíce lidí. Je však jen otázkou času než policie přijde i sem shodují se dobrovolníci i zpravodajské agentury.
Nedostatek informací prospívá ilegální migraci
Uprchlická krizeIDOMENI: V táboře kvete byznys MAĎARSKO: Díry v plotu se zvětšují SUMTE: Jak se německá ves zbavila strchu KOMENTÁŘ: Poučení z tureckého vývoje BROKEŘI: Migranti nám ušetří miliardy EXPERT: Běžence si musíme rozdělit BRUSEL: Chystá možnost vykoupit se z kvót NĚMECKO: Reforma imigrační politiky BULHARSKO: Ničitel Valev loví migranty NĚMECKO: Děti jsou bez tělocviku |
Někteří migranti se tak ve středu večer účastnili protestu za otevření hranic. Asi stovka lidí zablokovala silnici na státní hranice Makedonie a požadovala zprůchodnění Balkánské cesty.
„Byla jsem tam. Někdo přišel do hotelu Hara a říkal ́Pojďte, jdeme protestovat ́ a někteří se zvedli a šli,“ popsala jedna z dobrovolnic, která odmítla sdělit své jméno. Na místo dorazily dva autobusy pořádkové policie a protest skončil stejně rychle jako začal. „Policie zasáhla, ale nebyli k nám násilní,“ dodala mladá dívka.
Napětí v lidech vzbuzuje všudypřítomná nejistota. Nikdo neví, co bude. Policie v Idomeni migrantům neřekla, kam je poveze, jak dlouho tam budou nebo co bude dál. „Řekli nám, ať jdeme, že se přesouváme. Neřekli, kam jedeme, neřekli nic,“ popisuje Iráčan Nidal, který je už nyní s rodinou ve vládním táboře na předměstí Soluně Sindos.
Lékaři bez hranic (MSF), kteří měli jako jedni z mála mohli v táboře v Idomeni zůstat i během vyklízení, se proti takovému postupu ostře ohradili. „Lidem neřekli, kam jedou a to je nepřijatelné. Musí být schopni se sami rozhodnout a aby tak učinili, musí mít přesné informace,“ kritizuje ve zprávě postup Řeků Michel Telar, který vedl tým v Idomeni.
UPDATE: #Idomeni camp is almost completely empty. pic.twitter.com/SQKNV0btmq
Tábory v Soluni, kam migranty vozí, však nesplňují základní standardy a i mezi migranty se o nich šíří hrozné zvěsti (více o stavu nových táborů čtěte zde).
Podle mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) je situace kritická. Lidé z Idomeni v několika budovách v okolí, vesměs v bývalých skladech nebo nefunkčních továrních halách, které se často nedají pořádně větrat, v nichž není dost jídla a pitné vody a kde chybí sprchy, toalety i přívody elektřiny. „Vyzýváme řecké úřady, aby s pomocí finančních příspěvků Evropské unie rychle našly lepší alternativy,“ uvedla v pátek mluvčí UNHCR Melissa Flemingová.
Někteří z těch, kteří odešli pěšky z Idomeni, se tak do Soluně nechtějí nechat odvézt a nečekají, až policie přijde i do provizorních táborů. Po setmění bylo ve středu večer u Evzonoi vidět asi třicet lidí, kteří si balili batohy a shromáždili se na silnici uprostřed tábora. Objali se s kamarády u stanů a rozloučili se. „To tu občas bývá. Jdou na hranice s Makedonií, ale zase se vrátí. Vždycky se vrátí. Na hranicích je hodně policistů,“ popsal 28letý Faransis z Bagdádu.
On s přáteli a rodinou se nikam nechystá. Večer tráví na dece u ohně a popíjí čaj. Stejně jako většina lidí v táboře nyní jen čeká, co bude. „Kemp EKO (jeden z větších provizorních u silnice pozn. red.) je plný. Potřebujeme nový tábor,“ řekl Faransis. On sám je smířený, že bude muset do Soluně.
