Do Řecka přišla vlna veder a do kopců v Idomeni praží celý den slunce. Venku je teplota kolem třiceti stupňů a pod plachtami stanů v uprchlických táborech je ještě víc. Migranty však teplo netrápí, i v horku posedávají kolem ohně a rozdávají čaj příchozím. Starosti jim dělají jiné věci.
Řecká vláda se v úterý po měsících nečinnosti rozhodla zasáhnout a vyklidit tábor u hranic s Makedonií, který poskytoval útočiště tisícům lidí. Někteří z nich se tak teď stahují do táborů, které lemují hlavní silnici z Makedonie směrem na přístav Soluň (více o vyklízení tábora Idomeni čtěte zde).
Policie u #Idomeni už nepouští ani k plotu u makedonských hranic. Tábory u silnice nechávají zatím být Do #Thessaloniki odvezli 37 autobusů
„Přišli jsme dnes ráno,“ říká Syřanka Haja z Aleppa. Ještě v pondělí byla s rodinou v táboře v Idomeni, ale nyní odešla přes pole s rodinou sem. „Bušili na stan a říkali ‚Jděte, jděte‘. Měli s sebou na zádech zbraně a vypadali nebezpečně. Shromáždili nás a začali nakládat do autobusů,“ popisuje dramatické ráno třináctiletá Haja. Její matka gestikulací naznačuje, že policie obešla tábor ze všech stran. Haje s matkou se však nakonec podařilo z tábora odejít a nyní stanují u hotelu Hara nedaleko státních hranic s Makedonií.
Provizorních neorganizovaných kempů je poblíž silnice vedoucí od makedonských hranic do řeckého vnitrozemí hned několik. Lidé si postavili stany u benzinových pump, bývalých hotelů i jen tak na polích u cesty. U benzinové stanice BP jsou podle dobrovolníků až dva tisíce lidí, přičemž počty se teď s vyklízením Idomeni budou pravděpodobně měnit. U hotelu Hara bylo v pondělí odpoledne několik set lidí.
Většina z nich však v těchto provizorních táborech žila i předtím. Těch, kteří by opustili Idomeni a šli do těchto neorganizovaných kempů, je menšina. Zbytek zůstal v Idomeni a čeká na autobusy, které je mají odvézt do nově připravených táborů v Soluni. O těch se však šíří děsivé zvěsti. „Odjel tam i můj kamarád, ale my tam nechtěli. Ty tábory jsou hrozné,“ říká Haja, co se o nových vládních táborech mezi migranty říká.
Stejné informace mají i dobrovolníci. „V Soluni je naprosto příšerné zázemí. Je to horší než náš sklad, větší špína. Dělají se tam louže na zemi, ze stěn trčí hřebíky a není pitná voda. To, že se bude vyklízet Idomeni, se přitom vědělo už dlouho a řecká vláda měla dost času připravit zázemí,“ tvrdí Marcela Janáčková ze spolku Pomáháme lidem na útěku, která vede tým českých dobrovolníků ve skladech ve městě Polikastro pár kilometrů za Idomeni.
Stany se berou buldozerem
Do tábora v Idomeni však nebude návratu. Policie ho srovnává se zemí. Stany, které po migrantech na místě zůstaly, shrabuje buldozer na hromady i s věcmi uvnitř. V táboře pobývá nyní jen hrstka neziskových organizací, kterým policie vstup povolila. U silnice a na trávníku v táboře postávají skupiny migrantů, na které ještě nevyšel autobus. Autobusy se sice otáčí tam a zpátky, ale občas se doprava zasekne a migranti musí čekat ve spalujícím slunci. Přesto všichni uvádí, že vyklízení probíhá bez konfliktů a plynule.
EvakuaceNa severu Řecka ve středu pokračuje evakuace provizorního uprchlického tábora Idomeni. V úterý z něj bylo podle koordinačního střediska odvezeno přes 2030 lidí. Podle úřadů bylo v pondělí odvezeno více než 1270 Kurdů, přes 660 Syřanů a necelá stovka jezídů. Evakuace má trvat týden až deset dní, uprchlíci jsou odváženi do lépe vybavených táborů a zařízení na severu Řecka. Středeční převoz uprchlíků začal podle agentury AP v 7:30 SELČ, kdy stejně jako v úterý lidé začali nastupovat do přistavených autobusů. Na místě je připraveno k zásahu 700 policistů, avšak úterní evakuace se obešla bez incidentů. Zdroj: ČTK |
Zatím se podařilo z tábora dostat přes tisíc lidí, jak dlouho vyklízení ještě potrvá, nikdo neví. Před pár týdny se v tamějších stanech tísnilo až devět tisíc lidí. Podle místních neziskových organizací však tohle už v úterý ráno neplatilo. Lidé každý den odchází přes pole po stovkách a určit tak přesný počet zůstávajících je skoro nemožné. Informace od migrantů, dobrovolníků a policie se liší. Novináři nejsou na místě vítáni.
Policie uzavřela veškeré příjezdové cesty do Idomeni a každému přijíždějícímu autu cizinců dává důrazně najevo, že se má otočit a odjet. Na hlavním tahu za státními hranicemi tak vyrostlo menší parkoviště tvořené novináři i dobrovolníky, které policie z tábora vyhostila.
Mezi nimi je i skupinka klaunů posedávají u hlavní silnice na chodníku. Jeden z nich byl přitom ještě ráno v táboře. „Šli jsme v noci do tábora ještě se dvěma fotografy, protože jsme chtěli pohled zevnitř. Byl jsem ve stanu a bavil jsem se s jednou rodinou, když mě zvedl na nohy zvuk vrtulníků. Byla tam vojenská policie i normální. Ptali se mě, co tam dělám, a honili mě. Nakonec mě vyhodili z tábora,“ uvedl Portugalec Francisco Filip, který je v Idomeni jako dobrovolník už druhým měsícem.
Co se bude dít, nevědí ani dobrovolníci ani migranti. Oběma skupinám nezbývá než čekat. „Někteří lidé se zvedli a odchází pryč,“ říká Mohamed z Afghánistánu, posedávající ve stínu stromu v jednom z provizorních táborů. Sem tam je vidět rodinu, která si balí věci a odchází pryč k silnici, kde stojí řada taxíků. Mohamed však tábor opustit nechce. Čeká sice, že policie časem přijde i do provizorních táborů, ale utíkat nechce. „Počkám a uvidím,“ uzavírá tmavovlasý mladík odevzdaně.
