Legendy Gino Bartali a Fausto Coppi, které kdysi dokázaly rozdělit Itálii na dva nesmiřitelné tábory, spolu ve stáji Legnano vydržely jediné Giro. Na něm v roce 1940 starší Bartali vyčinil mladšímu Coppimu, že neumí trpět. Coppi se poté odporoučel do týmu Bianchi. Jenže po válce měli společně startovat za italský národní výběr na Tour.
Jeho šéf Alfredo Binda říkal: „Jak je udržet na uzdě? To je jako strčit kočku a psa do jednoho pytle.“
Z obou učinil lídry, každému přiřkl stejný počet domestiků a nechal si od nich podepsat, že akceptují veškerá jeho rozhodnutí. Coppi láteřil: „Tým s rozděleným vůdcovstvím je předem oslabený. A Binda má stejně oči jen pro Bartaliho.“ Přesto závod ovládl.
Mladý a rvavý Greg LeMond se v týmu La Vie Claire obětoval na Tour 1985 pro svého kapitána Bernarda Hinaulta. Ten mu za cílem závodu na oplátku slíbil: „Příští Tour bude tvá, pomůžu ti.“
Jenže v dalším ročníku Hinault sám útočil a ujížděl LeMondovi. Později prohlásil: „Cítil jsem, že Greg se potřebuje naučit vítězit skrz utrpení.“ LeMond nakonec vyhrát dokázal, načež Hinaulta obvinil, že mu chtěl titul vzít: „Byl jsem Bernardem obelhán.“
Rozchod se stal logickým důsledkem.
Na Giru 1987 cítil Ir Stephen Roche, že je jasně nejsilnějším jezdcem italského týmu Carrera, od šéfů stáje však obdržel příkaz: „Pojedeš na Roberta Visentiniho. On ti to potom oplatí na Tour.“
Budiž. Jenže Roche se během Gira dozvěděl, že Visentini už má v době Tour objednanou dovolenou. Nebral tedy na něj ohledy a útokem v horské etapě ho doslova zničil. „Jsi arogantní blázen,“ řval poté za cílem Visentini, zahrnoval ho nadávkami a žádal, ať jej vyloučí z týmu za nedodržení strategie. „Nechoď ke mně blíž, nebo tě zabiju,“ spílal Irovi na startu další etapy.
V týmu s převahou Italů zůstal Rocheovi jediný přítel, Belgičan Schepers. S jeho pomocí triumfoval na Giru - a posléze také na Tour.
Na Giru 2004 „zradil“ pro změnu Damiano Cunego v týmu Saeco svého lídra Gilberta Simoniho a vyhrál sám. Simoni jej na veřejnosti seřval: „Ty ignorantské hovado.“
Válka uvnitř týmu zasáhla na Tour 2009 rovněž stáj Astana, v jejíž sestavě se potkali vracející se Lance Armstrong a ambiciózní Alberto Contador. „Alberto je naší jedničkou,“ vyhlásil před startem šéf týmu Johan Bruyneel, dávný Armstrongův kumpán. Španěl nicméně vnímal, že Bruyneel smýšlí jinak.
Armstrongův klan tvořilo pět domestiků, Contadorův jen dva, ale i tak získal titul. Pak pronesl: „Můj vztah s Lancem je nula. Nikdy jsem ho neobdivoval.“
Američan kontroval: „Alberto mentálně ještě nedozrál.“ S Bruyneelem vzápětí založili vlastní americkou stáj RadioShack a z Astany do ní stáhli většinu jezdců - bez Contadora.
Řevnivosti dvou kohoutů na jednom dvorku si užili i ve stáji Sky. Chris Froome byl na Tour 2012 v horách silnější než Bradley Wiggins, toho však ve stáji předurčili stát se šampionem. Froome mu k tomu pomohl, jenže až příliš okatě dával najevo, že ve skutečnosti je lepší.
BRITSKÉ DUO. Bradley Wiggins (vpravo) a jeho pomocník Chris Froome (uprostřed) na Tour 2012. S nimi šlape ještě v dresu stáje Liquigas Vincenzo Nibali.
Vztahy navždy ochladly, na sociálních sítích do sebe tepaly jejich partnerky. A Froome nařkl Wigginse, že mu nevyplatil slíbené prémie.
Pro sezonu 2013 je radši rozdělili: Wigginse poslali na Giro (selhal), Frooma na Tour (dominoval). Když se o rok později chtěl Wiggins na Tour vrátit, Froome jeho snahu vetoval. Manažer týmu Dave Brailsford uznal, že „je důležitá i chemie týmu,“ a Wigginse nenominoval. Brit v následující sezoně tým opustil a vrátil se k původní profesi dráhaře.
Další občanská týmová válka se nyní chýlí ke konci opět jednou v Astaně.
Kam asi zamíří Vincenzo Nibali?
