„Udělali jsme historické rozhodnutí. Ukázali jsme, že nasloucháme fanouškům i hráčům. Nemůžeme nad tím zavírat oči, ale to neznamená, že video bude fungovat,“ řekl Gianni Infantino, nedávno zvolený prezident FIFA.
Mezi přihlášenými zeměmi, které se budou testovacího procesu účastnit, by mělo s vysokou pravděpodobností být i Česko!
„Jsem optimista. Budu se snažit udělat všechno pro to, aby se od sezony 2017/2018 v české lize používalo video,“ řekl šéf ligy Dušan Svoboda pro MF DNES.
To je velký průlom. Ač video není vždycky stoprocentně průkazné, s jeho zavedením by se správně vyřešila velká část sporných situací. Ty dnes musí rozhodčí vyhodnotit během pár vteřin bez možnosti zkontrolovat opakovaný záběr. „Byl by to podobný model jako v hokeji nebo ragby, kde je speciální videorozhodčí,“ přibližuje Svoboda.
O co přesně jde?
Mezinárodní pravidlová komise IFAB svolila k používání videa v testovací verzi. V příští sezoně budou možné první pokusy výhradně v přípravných zápasech, možná vybraných pohárových. V soutěžních utkáních, tedy i v české lize, bude moci být systém testovaný od léta 2017. Vše se musí perfektně odzkoušet, také je třeba vyškolit rozhodčí. Až pak budou verdikty za přispění videa využitelné i v utkání o body.
Technika by sudím pomáhala pouze ve čtyřech vybraných případech, které „mění vývoj utkání“. ̈
1. Při gólech. Jestli brance nepředcházel ofsajd, míč v zámezí, nebo jiný prohřešek proti pravidlům.
2. Při pokutových kopech. Jestli byl nesprávně odpískaný, nebo naopak neodpískaný. Případně jestli k provinění došlo uvnitř, nebo mimo pokutové území.
3. Červené karty. Kontrola situací, kdy byla udělená červená karta přímo. Nebude se řešit vyloučení po druhé žluté kartě.
4. Chyba při identifikaci hráče. Aby karty dostali opravdoví viníci.
S videem už pracují v Nizozemsku, z čehož se při plánování videoexperimentu vycházelo.
„Je přesně popsané, co je možné přezkoumávat. Podle výsledků experimentu v Nizozemsku byly takové situace během utkání maximálně čtyři,“ říká Tomáš Bárta, ředitel českých profesionálních soutěží, který se v Londýně účastnil zasedání s touto tématikou.
„Pokud budeme vycházet z nizozemského modelu, tak by se zápas kvůli zkoumání videa protáhl v tomto případě maximálně o deset minut. Video si vyžádá pouze buď hlavní rozhodčí, nebo videorozhodčí, který to oznámí hlavnímu. Lavičky ani hráči si ho vyžádat nemohou,“ přibližuje.
Bártova účast na londýnské schůzce značí, že to český fotbal s videem myslí opravdu vážně. Fotbalová asociace ČR zatím sice není mezi dvanácti přihlášenými asociacemi, ale nejspíš je to jen otázka dní. Během května by vše měl posvětit výkonný výbor. A pak se může začít zkoušet.
„Po dvou letech dojde ze strany FIFA k vyhodnocení a finálnímu rozhodnutí, jestli bude video trvale uplatněno, jestli dojde k nějakým korekcím, nebo se ukáže, že ve fotbale uplatnit nelze,“ nastiňuje Svoboda.
Zatím se počítá, kolik by zavedení videa do českého fotbalu stálo peněz. Klíčová informace ale zní: na stadiony není nutné instalovat vlastní kamerový systém. Stačí záznamy od televizních společností.
I proto by se mělo zavedení videa pohybovat v řádech milionů korun, které by v ideálním případě pokryla asociace společně s vedením ligy. „Je naší povinností, pokud to nebudou úplně nesmyslné částky, abychom ty peníze získali,“ říká Svoboda.
Ač zatím není seznam přihlášených oficiální, mluví se o Anglii, Itálii, Skotsku či Walesu. Tam všude by se měli testování účastnit. „Už jen to, že bychom s těmito asociacemi mohli sdílet know how a zkušenosti, by bylo ohromným přínosem,“ myslí si Svoboda.
Videorevoluce může začít.
I v českém fotbale.
