Na letišti v Mytiléně papeže přivítal řecký premiér Alexis Tsipras, který Františka během jeho pětihodinové návštěvy doprovázel. Tsipras podle AP připomněl, že Řecko se v současné době stará o více než 50 000 migrantů, které se snaží i přes potíže co nejlépe zaopatřit.
„Je to odlišná cesta. Cesta poznamenaná smutkem,“ řekl papež o návštěvě řeckého ostrova. „Uvidíme mnoho lidí, kteří trpí, kteří nevědí, kam jít, a kteří musí utíkat. Navštívíme také hřbitov, kterým je moře. Tolik lidí v něm zahynulo... toto mám na srdci během této cesty,“ dodal.
Církevní představitelé během papežovi návštěvy podepsali společnou deklaraci, ve které vyzvali politické vůdce, aby všemi prostředky zajistili, že každý, obzvláště křesťané, může zůstat ve své vlasti a požívat zde základní práva na život v míru a bezpečí. Dokument rovněž konstatuje, že setkání trojice náboženských hlav bylo zamýšleno jako pomoc a povzbuzení těm, kteří hledají azyl, a také těm, kteří běžencům pomáhají.
V uprchlickém táboře Moria se papež František setkal s desítkami nezletilých uprchlíků, kteří na řecké ostrovy většinou přijeli na vlastní pěst. Papež poté vstoupil do velkokapacitního stanu, kde si podal ruku s dalšími desítkami lidí. Mnozí z nich také krátce informovali o svém osudu. Mezi migranty byli Syřané, jezídi, Pákistánci a Kurdové.
Politici by měli na krizi odpovědět lidským způsobem
Děti předaly papeži obrázky, které namalovaly. Jednu z dívek za její výtvor obzvláště ocenil. „Bravo, bravo,“ řekl. Obrázek poté předal svému doprovodu s tím, aby ho nepřehýbali, protože si ho chce vystavit na svém pracovním stole.
Návštěvu papeže v uprchlickém táboře provázely silné emoce. Běženci při setkání s Františkem plakali či před ním poklekli, další zase drželi transparenty, na kterých se dožadovali svobody. Papež v projevu vyzval evropské představitele, aby na uprchlickou krizi odpověděli způsobem, který by byl hoden lidskosti.
Do Říma se papež František vrátil nakonec s dvanácti uprchlíky. Podle původních informací agentury DPA to mělo být osm Syřanů a dva Afghánci. Jedná se o osoby, které přicestovaly do Řecka ještě před začátkem platnosti dohody mezi Evropskou unií a Ankarou počítající s vyhošťováním nelegálních migrantů.
Komentátoři papežovo gesto považují za ukázku jeho soucitu s uprchlíky a také jako kritiku politiky uzavírání evropských hranic.
Nejvyšší představitel římskokatolické církve novinářům posléze řekl, že rozhodnutí vzít s sebou 12 syrských uprchlíků bylo „čistě humanitární“ gesto, nikoli politický čin. Dodal, že tuto myšlenku mu vnuknul před pouhým týdnem jeden z vatikánských činitelů. Okamžitě ji vzal za svou, protože zcela odpovídala poselství o lidskosti, které chtěl svou cestou na Lesbos předat.
Na závěr cesty papež na letišti uctil minutou ticha a modlitbou památku běženců, kteří nepřežili plavbu z Turecka do Řecka.
Někteří s návštěvou papeže nesouhlasí
V noci na sobotu neznámí vandalové posprejovali zdi v ostrovní metropoli a v přístavu, kde je František očekáván, nápisy o tom, aby papež nekázal. Technické služby pak ráno graffiti odstranily.
Na ostrově Lesbos nyní žije asi 4100 uprchlíků a v celém Řecku je na 53 600 běženců, kteří se tam nahromadili poté, co jim země na takzvané balkánské trase uzavřely přechod přes svá území.
Pomoc uprchlíkům je jednou z priorit Františkova pontifikátu. I jeho první cesta mimo Řím po nástupu do úřadu v roce 2013 byla spojena s uprchlíky. Vedla na sicilský ostrov Lampedusa, přes který také připlouvají do Evropy tisíce migrantů z Blízkého východu, Afriky a Asie.
