Včera večer jste mi říkal: Pokusím se vyhrát Brabantský šíp. A nyní jste skutečně jeho vítězem. Až by se chtělo říct: Kdyby to vždycky šlo takhle „jednoduše“.
To tedy ano. Ale už na začátku sezony jsem mluvil s týmem a říkal jim: Tohle je závod, kde bych chtěl dostat šanci předvést se a jet ho na sebe, protože mi profilem sedí a chtěl bych ho vyhrát. Hodně jsem směrem k Ardenám a speciálně směrem k dnešku směřoval svoji přípravu a je neskutečné, že se mi to opravdu povedlo.
Ono to samozřejmě ani trochu jednoduché nebylo. Který moment byl pro vás nejtěžší? Defekt 52 kilometrů před cílem?
Určitě. Někdo mi tam najel do zadního kola. Ani nevím přesně, co se stalo, najednou se mi přestalo točit. Tak jsem ho vyměnil, jenže pořád tam byl nějaký problém. Nejdřív jsem myslel, že mám ohnutou brzdu. Nakonec se ukázalo, že asi byla na vině patka, kolo mi trochu vyskočilo z upínáku a nějak se křivilo. Proto jsem vzápětí měnil celé kolo.
Zrovna v pasáži, kde to byla hodně nepříjemná komplikace.
Právě. Stalo se to v té nejhorší části, kde následovaly tři kopce hned po sobě a balík byl hodně natažený. Ale kluci z týmu, Martinelli s van Keirsbulckem, na mě počkali, dotáhli mě zpátky na konec balíku a potom i balíkem dopředu. Sice mě to stálo nějaké sily, ale vrátil jsem se tam. A když jsem v kopcích viděl, jak předjíždím další a další trápící se soupeře a jak získávám pozice, dodalo mi to sebevědomí, že jsem na tom opravdu dobře. Zahnal jsem myšlenky, že mi ty síly z dojíždění budou chybět v závěru. Přesvědčil jsem sám sebe, že na to mám.
V samém závěru závodu pak šlo o to zvolit správnou chvíli k rozhodujícímu útoku. Měl jste předtím nějaké místo vytipované?
Chtěl jsem původně zaútočit 800 metrů před cílem. Ale zároveň jsem věděl, že už předposlední kopec bude důležitý. Nějaký čas to předtím vypadalo, že by mohl dojet až do konce i únik. My měli pokaždé někoho vepředu, nejdřív Pietera Serryho, pak Juliana Alaphillipa a potom Gianniho Meersmana, zatímco ostatní týmy musely v balíku pracovat a třeba Matthews tam byl občas z Oriky už osamocený. Zato já se mohl šetřit opravdu až do samého závěru. Když se vše sjelo, předposlední kopec jsem se snažil jet tak, abych ještě nejel úplnou hranu. Ale po něm jsem najednou viděl, že je nás vepředu zůstalo jen pět, že máme náskok a že je tam se mnou i Julian. Ten se pak pro mě obětoval a odtáhl to až do předposlední zatáčky posledního kopce.
A tam přišla vaše chvíle.
Vyjeli jsme z té zatáčky a já vycítil, že ostatní na chvíli zaváhali. Nikomu se nechtělo přebrat iniciativu. Tak jsem neváhal, risknul to a zaútočil. Potom jsem centimetr po centimetru přidával rozhodující náskok. Ale bylo to pořád ještě hrozně daleko a hrozně těžké.
Kdy jste uvěřil, že vás nedostihnou?
Nejdřív jsem se ani neotočil. Když jsem si to později dovolil, zjistil jsem, že mám nějakých deset metrů k dobru. Tak jsem jel. Tyhle krátké kopce mi vážně sedí. Když jsem uviděl ceduli 200 metrů, řekl jsem si: Už mě nemůžou dojet. V cílové rovince jsem ještě zrychlil a nějakých 50 metrů před cílem se zase otočil, uviděl náskok a poslední metry jsem si už užil. Je to fantazie. Závod, který se mi tak moc líbí a o kterém jsem snil - a já ho vážně vyhrál.
Přitom pokud vezmeme, kdo za vámi skončil v první pětce, je tam Gasparotto, bývalý vítěz Amstelu, potom Gallopin, který už šlapal i ve žlutém dresu na Tour, a pak také Matthews, který pro změnu po celý týden oblékal růžový dres na Giru.
Jo, to je super, že jsem tyhle kluky porazil. Už loni jsem na Brabantském šípu nastupoval v posledním okruhu a vyzkoušel si, že jsem tu schopný i s nejlepšími závodit. Letos jsem věděl, že jsem na tom ještě líp. Nechtěl jsem čekat na spurt, ale rozhodnout sám.
Všichni nyní chválí vynikající týmovou práci Etixxu v průběhu celého závodu. Dnes si celý tým zaslouží velkou podtrženou jedničku?
Rozhodně. Tým byl naprosto úžasný, kluci předvedli parádní výkon. Já se díky nim až do úplného závěru mohl i šetřit. Také to, co pro mě udělal Julian (Alaphilippe) poté, co sám byl předtím v úniku, bylo neskutečné. Je na tom opravdu výborně a hrozně mi pomohl.
Gave it all @brabantsepijl. Very happy with the victory @PetrVakoc ! Where he starts, he wins.#dbpd#WayToRideipic.twitter.com/0R3Tvz2rqirqi
Co váš triumf znamená směrem k nedělnímu Amstelu? Jde každopádně o důkaz skvělé formy, ale zároveň pro šéfy týmu i o vzkaz, že byste měl být na Amstelu lídrem?
Už po výsledcích ve Francii a na Strade Bianchi mi tým řekl, že mohu změnit program, vynechat Baskicko a soustředit se na Ardeny. Je vidět, že to bylo dobré rozhodnutí. Loni jsem přece jen přijel na Brabantský šíp už trochu unavený a nebyl v Ardenách v top formě. Teď naopak doufám, že na dnešní výkon navážu. V neděli budeme mít každopádně víc možností. Budu tam já, bude tam Julian, budou tam Bob Jungels i Gianni Meersmann. I Amstel by mi měl hodně sedět, zatímco Valonský šíp a Lutych pojedeme spíš na Dana Martina a Juliana.
Takže Alaphilippovi dnešní pomoc v posledních dvou ardenských klasikách oplatíte?
Oplatím. Několikrát jsme si už takhle pomohli navzájem. Jsme spolu na pokoji a on má teď hroznou radost i z mého vítězství. Zrovna mi říkal: Mám pomalu větší radost než ty. Loni jsem v jiných závodech jel já na něj, on teď na mě, je skvělé takhle si to vrátit.
Co vám řekl šéf týmu Patrick Lefévere?
Byl tady, viděl jsem se s ním před startem i v cíli. I on měl velkou radost. Zase tak často se mnou na závodech nebývá, potkám ho párkrát do roka. Takže je super, že se nám tu před ním zadařilo. Je to i mé první vítězství v Belgii a my jsme belgický tým. Vyhrát právě tady je pro tým také skvělé.
What for a win by @PetrVakoc Great to see also@enrigasparottoo fighting for victorySee you on sunday ride #Hollandand
Když to vše shrneme, řadíte triumf na Brabantském šípu ještě o úroveň výš než předchozí double ve Francii?
Jednoznačně. Řádím tohle vítězství v kariéře zatím asi úplně nejvýš. I proto, jakým stylem jsem tu vyhrál a koho jsem nechal za sebou. Jsem úplně nadšený. Je to úžasný den.
