„Předsedkyně senátu vyjádřila lidskost. Znamená to pro mě konec jedné etapy života, i když smutný. Žádné peníze mi dceru nahradit nemohou,“ řekla po vynesení rozsudku Roberta Kučerová. Rozhodnutí bude pravomocné, jakmile ho obě strany dostanou písemně.
Odsouzený vrah Zdeněk Bruthans při odvolacím řízení pražského Vrchního soudu (21. února 2001)
Po Zdeňku Bruthansovi, který nechal její dceru zabít, žádala žena odškodné za nemajetkovou újmu ve výši 4,8 milionu. Předchozí soud uznal její nárok jen ve výši 500 tisíc korun, po rozhodnutí odvolacího senátu Mileny Opatrné se částka zvyšuje na dva miliony. Bruthans, který vlastní mimo jiné činžovní dům v Libni, je musí uhradit do 15 dnů od chvíle, kdy dostane rozsudek.
Tehdy pětadvacetiletou Reginu Kučerovou nechal Bruthans zabít v roce 1999 proto, že se odmítla odstěhovat z bytu, ve kterém si chtěl Bruthans udělat kancelář. Vraždou pověřil svého zaměstnance Martina Reže, který na ni najal Pavla Kapouna. Po Režovi žena v minulosti vysoudila částku ve výši sto tisíc korun, tuto sumu nynější soud potvrdil. Celkové odškodné tak činí 2,1 milionu.
Soudkyně: Bruthansova obrana je neuvěřitelná a cynická
Bruthans se vynesení rozsudku neúčastnil a neposlal za sebe ani právního zástupce. Při minulém jednání ho zástupkyně hájila mimo jiné tím, že on sám vraždu nevykonal. Dostal trest ve stejné výši jako její organizátor Rež a její vykonavatel Kapoun a podle právničky Moniky Landové by po něm proto neměla Kučerová chtít více peněz než po zbylých dvou.
„Mrzí mě, že tu není přítomna právní zástupkyně prvního žalovaného. Obhajoba byla vedena na úrovni profesního cynismu,“ zhodnotila v pátek její slova předsedkyně senátu. Obhajoba Bruthanse se podle ní špatně i čte. „A vyslovená zní zcela neuvěřitelně,“ dodala.
Nepoměr mezi požadovaným odškodným po Režovi a Bruthansovi soudkyně zhodnotila jako správný, protože oba muži mají zcela jiné finanční možnosti a podle Nejvyššího i Ústavního soudu se k tomu musí přihlížet. „Je-li někdo vlastník činžovního domu, je nepochybně movitější, než někdo zaměstnaný v řemeslné profesi. Navíc, kdyby nebylo potřeby inženýra Bruthanse, nebyl by zde druhý ani třetí žalovaný,“ zdůraznila Opatrná roli, jakou při zločinu hráli jednotliví pachatelé.
Bruthansova právnička namítala i to, že Kučerová od jejího klienta nepřijala morální zadostiučinění, neboli omluvu. „Copak se mi může někdo omluvit za to, že mi úmyslně zabil dítě?“ podivila se nad tímto argumentem soudkyně. S případy jako je tento, se podle ní soud dosud nesetkal.
Rozhodování soudů trvalo 10 let
Právní zástupkyně žalobkyně Pavla Nechanická označila případ za významný precedent. Připomněla, že desetileté soudní tahanice málem skončily neúspěšně, protože Vrchní soud dříve rozhodl o promlčení nároku. Kučerová podle jeho rozhodnutí měla o peníze usilovat tři roky po ztrátě dcery. Až Ústavní soud v roce 2011 uznal, že tomu tak není.
„Přestože částka není úplně taková, jak jsme si představovali, je vysoká a pravděpodobně nebudeme podávat dovolání. Očekáváme ale, že ho podá druhá strana,“ řekla Nechanická.
Kromě dvou milionů od Bruthanse a sta tisíc od prostředníka Reže už dříve přislíbil zaplatit ženě 50 tisíc korun i třetí z pachatelů Kapoun. Proto se ho projednávaná žaloba netýkala. Peníze zatím neposlal. Všichni muži byli za vraždu odsouzeni k patnáctiletým trestům, v roce 2009 se dočkali podmíněného propuštění. Bruthansovi měl propadnout činžovní dům v Libni, kvůli kterému nechal dívku zabít, odvolací soud mu ho však ponechal.
