Obě jsou výplodem takzvané guerilly, což v češtině značí partyzánskou válku. Při ní se „umělečtí partyzáni“ vydávají do ulic a vylepují nebo vyvěšují různé nápisy na neobvyklých místech. Chtějí lidi pobavit, šokovat, donutit k zamyšlení. Podle brněnského ženského uskupení Užaslé, která má na svědomí dečku na Masarykovi, je guerilla „něžným zásahem do veřejného prostoru“.
Čas není, dozvěděl se orloj
Její členky samy sebe popisují jako poeticky orientované ženy, které mají společnou touhu žasnout. Skupina své výtvory háčkuje a plete. Vždy na svatého Valentýna, tedy 14. února, je pak už pět let umisťuje po Brně.
„Už dřív jsme vymýšlely nejrůznější menší estetické útoky. Zlom přišel ale až s několikametrovou čelenkou s nápisem Čas není, hlupáčku, kterou jsme daly na orloj na náměstí Svobody. Nějak v nás vyvstala potřeba se vyjádřit slovně a ta už nás neopustila,“ odhalují své začátky autorky, které si nepřejí zveřejnit identitu.
Svým „řáděním“ naposledy zaujaly až tak, že zakročila policie. „Na popud člověka, kterému se dečka na Masarykovi nelíbila, ji policisté sundali a vyhodili do koše. Jedna zaměstnankyně Masarykovy univerzity ji ale vytáhla, vyfotila a obrázek vložila na Facebook. Zanedlouho ji přijeli vyslechnout policisté a dečku zabavili. Jedná se prý o ‚předmět doličný‘. Proč ji ale nejprve házeli do koše, nám zůstává záhadou,“ podivují se ženy, které tvrdí, že žádný trestný čin nespáchaly. Ke stejnému závěru došla i policie.
Básně v ulicích šíří poezii
Bez skandálu se obešla partyzánská akce feministické skupiny z časopisu Femag, i když její cíl byl právě vyprovokovat k zamyšlení. K torzu ženy bez hlavy připojily malé papírky, na nichž si kolemjdoucí mohli přečíst autentické příběhy lidí, kteří se setkali se sexismem. „Akcí jsme chtěly upozornit na každodenní diskriminaci. Na to, že k ženám je často přistupováno, jako by byly pouze figuríny, které nemají právo si nic myslet nebo říkat,“ tvrdí jedna z členek Alžběta Možíšová.
Nápad uskutečnily u příležitosti takzvaného Guerilla Poetringu, což je podle autorky projektu Blanky Fišerové „básnění v ulicích“. Podstatou je vylepení papírku s básní na neobvyklém veřejném místě. Kdo ho najde, může si jej vzít. „Nápad přišel před třemi lety. Chtěla jsem dostat poezii mezi co nejvíce lidí, protože jen málo z nás si doma sedne a čte básně,“ vysvětluje básnířka Fišerová. „Nechci bojovat proti ničemu, není to nic velkého. Smyslem je na chvíli potěšit kolemjdoucí a přimět další lidi ke skládání, prostě šířit poezii dál,“ doplňuje.
Do Guerilla Poetringu se může zapojit každý, Fišerová jednou za měsíc akci s předstihem ohlásí na Facebooku. Zájemci pak během čtyřiadvaceti hodin vylepují nebo schovávají básničky, jiní je zase hledají. Další „básnění“ je naplánované na pondělí 14. března.
Ačkoliv se Užaslé s Fišerovou neznají, svoji práci navzájem uznávají. „Guerilla Poetring jsme dosud vídaly jen z ulic, kde jsme na tyto texty narážely. Do tvorby jsme se nezapojovaly, ale je skvělé, že takový projekt existuje. Může kohokoli inspirovat k originálnímu šíření vlastní poezie, to je přesně v duchu našeho nadšení pro úžas,“ chválí Užaslé. A stejně se vyjadřuje i Fišerová. „Líbí se mi jejich akce i odvaha vyjádřit své názory veřejně.“
Guerilla Poetring se letos zapojil také do Týdnu výtvarné kultury, který začíná v pondělí. V brněnských ulicích se budou vylepovat, zavěšovat i ukrývat básně. Tématem letošního ročníku této již tradiční akce jsou kaligramy, které propojují slova s obrazy.
