Bývá to těžký úděl sportovců na periferii zájmu. Funkcionáři, partneři či politici jim přislíbí finanční injekci na olympijské hry. Jenže...
„Sponzoři často nechápou, že je důležité se na olympiádu vůbec dostat. Že je potřeba trénovat třeba na podzim, i když je olympiáda v létě,“ vypráví usměvavá Alžběta Dufková.
„Po pravdě, příprava zatím jde z naší kapsy. Plaveme v uvozovkách na dluh a pevně věříme, že když si vybojujeme kvalifikaci, něco se nám vrátí,“ připojuje se Soňa Bernardová.
Duo synchronizovaných plavkyň ve středu nabralo směr Rio de Janeiro. Vydalo se do míst, kde se v srpnu uskuteční sportovní vrchol roku. A brněnské akvabely budou bojovat o to, aby mohly být při tom.
KRÁSA V BAZÉNU. České akvabely Soňa Bernardová, Alžběta Dufková.
Kvalifikační závod, kterého se zúčastní sedmdesátka nejlepších párů světa, se koná příští týden. „Pokud zopakujeme loňský výsledek, kvalifikujeme se,“ věří 40letá Bernardová, která se svojí o 15 let mladší parťačkou na posledním světovém šampionátu v Kazani skončila patnáctá.
Podobný výkon by dvojici z Tesly Brno zaručil třetí společný start pod pěti kruhy, v Brazílii bude ve hře zhruba šestnáctka olympijských místenek. „Všichni sází na naše zkušenosti a že to nějak uděláme,“ poznamenává Dufková.
Ne, tohle není povzdech.
České akvabely se většinu času usmívají. Už se naučily, že světové špičce musí konkurovat ve skromných podmínkách. „Týden jsme byly v Itálii na soustředění. Italky mají k dispozici posilovny, dva bazény po celý den. Náš sport je o synchronizaci a o hodinách ve vodě. Pak plavou jako jedna,“ popisuje mladší z českého dua. „My se v Brně za Lužánkami nebo v bazénu na Tesle pereme o každou dráhu.“
Akvabely, jejichž povinností je při sestavě obeplavat i celou plochu bazénu, se tak kolikrát ve stísněném prostoru třískají o okraje.
O víkendu při veřejné generálce volné sestavy se zase motaly mezi běžnými plavci. „Obvykle máme za Lužánkami pronajatou pouze část bazénu, ale teď jsme poprosily, aby nám na chvilku sundali lajny,“ vysvětluje Bernardová. „Veřejnost se pohybovala mezi námi. K žádné kolizi nedošlo, ale nějaká paní Radová tam plavala,“ směje se veteránka.
Trénování po internetu
Akvabely musí improvizovat také s trenéry. V Brně je připravuje Libuše Zídková, spolupracují však i s italskou trenérkou Laurou de Renzisovou. Na Bernardovou s Dufkovou osobně na nepravidelných kempech či na dálku po internetu dohlíží také americký odborník Stephan Miermont, se kterým se potkají i nyní na brazilské kvalifikaci.
Jak jejich mezikontinentální kooperace obvykle vypadá?
Brňanky se natočí na video a virtuálně ho odešlou do Ameriky, kde ho kouč Miermont zhodnotí: „Mezi vámi je velký prostor, tohle sprav, tam uprav ruku!“ odpoví jim.
V BAZÉNU. České akvabely Soňa Bernardová, Alžběta Dufková.
„Zahraniční trenéři vidí úplně jiné věci. Velmi nás to obohacuje. Zpětná vazba nám hrozně pomáhá a posunuje nás dopředu,“ soudí Dufková.
O progresu v synchronizovaném plavání by mohla její starší kolegyně vydat knihu. Bernardová totiž už závodila s Janou Rybářovou před 16 lety na olympiádě v Sydney.
„Pokud by člověk ustrnul po Sydney, dnes by neměl šanci. Náš sport se vyvíjí a posunuje se směrem k rychlosti, ale i uměleckému provedení,“ podotýká čerstvá čtyřicátnice, která se pokouší o účast na svých pátých hrách. „Před každou olympiádou si říkám, že je moje poslední. I teď se koukám pouze do Ria,“ usměje se matadorka.
Jedna šance, žádná oprava
Akvabely budou příští týden soutěžit v neobvyklých podmínkách. „Plave se ve venkovním otevřeném bazénu. Je něco jiného koukat při orientaci ve vodě na modré nebe, než když se plave v krytém bazénu,“ sděluje Bernardová. Zároveň na plavkyně čekají teploty šplhající přes třicítku a velký tlak. „Není žádná možnost opravy, nepočítají se loňské výsledky,“ říká čtyřnásobná olympionička.
V jiných olympijských disciplínách, jako je dráhová cyklistika, se sbírají kvalifikační body průběžně, sportovní střelci zase měli k dispozici řadu soutěží, v nichž se dala letenka do Ria zajistit. Že celoroční dřina může během pár minut přijít vniveč, brněnské blondýny neřeší.
TVRDÝ TRĚNINK. České akvabely Soňa Bernardová, Alžběta Dufková při soustředění před olympijskou kvalifikací.
„Bavili jsme se o tom s cyklisty. Když onemocní, bodovou ztrátu těžko dohání. Jeden závod je ale šibeniční,“ přemítá Dufková.
S Češkami tak do Brazílie pro jistotu letěla i náhradnice Eliška Skácelová. „Naši sestavu umí i naše dvě nejšikovnější juniorky z klubu,“ dodává 25letá sportovkyně.
Na krizové scénáře ale jinak nemyslí. Motivaci mají i z ekonomických důvodů. Spočítaly si, že jejich sezona přijde včetně soustředění, cestování či pronájmu bazénu zhruba na milion korun.
„Trenérka nám nadává, když za ní přijdeme, že bychom potřebovaly nové plavky. Nemůžeme ale přijet na soutěž jako chudé příbuzné,“ směje se Dufková. „Všichni se nám ale snaží vyhovět, dávají nám různé slevy. Jedeme na takové dobré slovo.“
Olympijský punc by Bernardové s Dufkovou dodal nejen prestiž, ale zároveň by znamenal i jakousi finanční spásu. „Zní to trochu blbě, ale dokud není člověk kvalifikovaný na olympiádu, je prostě jen běžný sportovec,“ oznamuje Bernardová.
