Rohová parcela v klidném sousedství v kanadském Hamiltonu v provincii Ontario se nezdá být ničím výjimečná. Párkrát do hodiny na zastávce před domem zastaví městský autobus, ze kterého kromě sousedů občas vystoupí i fanoušek architektury.
Jde se podívat na bezmála osmdesát let starý poklad místní architektury, jednoduchou bílou stavbu s přísnými liniemi, oblým rohem a modrými okenními rámy. Vila je jasným důkazem, že staré a nové si nemusí odporovat a umí fungovat v dokonalé symbióze.
Dům postavil architekt Edward Glass v roce 1939 v hamiltonské rezidenční čtvrti pro rodinu Jacka Hamblyho. Architektovi ovlivněnému mimo jiné vlnou školy Bauhaus se podařilo vymanit ze stereotypu tehdy oblíbeného anglického historismu a postavil do poslední kličky dotaženou moderní stavbu, která evokuje plující zaoceánský parník.
Hamblyho rodina se v roce 1948 z domu odstěhovala a na další dekádu je vystřídala rodina Castorových, od kterých dům koupili Maziarovi. Až v roce 2009 se dům porostlý psím vínem dostal opět do nabídek realitních kanceláří. Kvůli ubývajícím silám se po čtyřiceti letech šťastného bydlení majitelka Teddi Maziarová rozhodla po smrti svého manžela Myrona dům prodat. Během takřka půl století bydlení se v domě ani po třech rodinách nezměnilo vůbec nic, Maziarovi nevyměnili ani tapety na stěnách. Jak se Teddi Maziarová svěřila hamiltonskému nadšenci a obdivovateli domu Jeffu Mahoneymu, jinakost domu jim učarovala a vyhovovala natolik, že žádné zásahy nebyly pro čtyřčlennou rodinu třeba.
Může se hodit Novostavba Rezidence Zbraslav. Domy s předzahrádkou a působivou architekturou. Více domů k prodeji na Reality.iDNES.cz. |
Nový majitel Martin Hering provedl opravy v hodnotě 1,7 milionu korun. Za citlivý přístup k rekonstrukci si vysloužil několik ocenění od památkářských organizací a městského úřadu.
Dva roky nato, v roce 2011, se opravená vilka opět objevila mezi prodávanými nemovitostmi. Dům ale dlouho nemohl najít kupce a jako neobývaný začal chátrat. Za necelých devět milionů korun si vilu v roce 2013 pořídili současní majitelé, spoluvlastník hudebního vydavatelství Lane Dunlop a univerzitní profesorka Tina Fetnerová.
Rozhodli se pro přístavbu a zvětšení domu. Jednoduché linie a ostrou barevnost, typické prvky stylu art deco, doplnila prosklená přístavba v patře od architektonické kanceláře DPAI Architecture, která na proměně pracovala společně se studiem Toms + McNally Design.
Tentokrát se dům skutečně významně zmodernizoval, ale rozhodně mu to nijak neuškodilo. Jak tým tvůrců i majitelů přiznává, návrh a dostavba domu neprobíhaly zrovna jednoduše: na známou a slavnou stavbu si si totiž tak trochu nárokuje práva každý místní občan.
Díky umírněné barevnosti interiéru vyniknou prvky v pastelových barvách.
Architekti se v celku i detailech zcela snažili přiblížit originálu a době vzniku. K původní stavbě o rozloze 111 metrů čtverečních přistavěli dalších 116 metrů čtverečních nové plochy.
Kuchyně a jídelní kout jsou nyní propojeny s obývacím pokojem a přízemí se díky nové prosklené přístavbě významně prosvětlilo. Zbylé pokoje zůstaly takřka beze změny.
V hlavním obytném prostoru je schodiště, po kterém lze vystoupat do další části přístavby, do patra se střešní terasou, ložnicí s šatnou a koupelnou, schodištní galerií s dětskou hernou. Ve sklepě zůstal zachován salonek se zmodernizovaným původním posezením, které připomíná rekreační horské chaty s krbem.
Díky umírněné barevnosti velkých ploch interiéru vyniknou prvky v pastelových odstínech. Kuchyni tak dominuje tyrkysová retro lednice a sporák, které si Dunlop s Fetnerovou pořídili už do předchozí domácnosti. V obývacím pokoji je ostře červená sedačka s modrým křesílkem.
Soudobým nábytkem stroze zařízená jídelna ani společenská herna v patře původním místnostem nekonkurují. Majitelé s nadsázkou doufají, že nákladná a poctivě provedená rekonstrukce, kterou dokončili loni v létě, nebude pro příštích sedm dekád vyžadovat další úpravy, tak jako je nepotřebovala originální stavba.
