Vše vypuklo už v pátek, kdy na Jágra čekala tiskovka a kupa společenských povinností. O „nestárnoucí zázrak“, jak mu poslední dobou v zámoří přezdívají, totiž byl zájem nejen mezi fanoušky a novináři, ale také mezi dalšími hvězdami NHL.
Jágrovi kolegové si dělali zálusk zejména na jeho hokejky. K All-Star Game patří tradice, která spočívá v tom, že si hráči vyměňují podepsané čepele, které si pak schovají do vitríny. Někteří už mají pořádnou sbírku; třeba Steven Stamkos už jich prý doma skladuje přes padesát.
Jedna cenná mu ale chyběla – ta Jágrova. A nebyl sám, o náčiní legendy byla pranice. „Je mi jasné, že Jágrovu hokejku bude chtít každý,“ věštil tahoun Edmontonu Taylor Hall. „Doufám, že si přivezl hodně hokejek,“ přidal se Patrick Kane z Chicaga.
Český veterán je přitom známý tím, že čepele často nerozdává. Má k tomu dobré důvody – každou hokejku musí nejprve opracovat, aby se s ní dalo hrát, což zabere až půlhodiny.
Stamkosovi nakonec vyhověl, byť si neodpustil poznámku, že to střelce z Tampy „vyjde hodně draho.“
„Nevěděl jsem, že mám bráchu“
V sobotu byly na programu dovednostní soutěže (více zde), při kterých se předvedl P.K. Subban. Svérázný bek Montrealu, a zároveň osvědčený bavič, si připravil další povedené číslo.
Pod půjčenou historickou helmu nasoukal paruku, dres si strčil do kalhot, popadl dlouhou hokejku... a pak se rozjel na brankáře jako Jágr za mlada. S hlavou nahoře ladně dokroužil k Rinnemu v bráně, kterého pak (nadvakrát) překonal.
Nakonec ještě zasalutoval.
Opravdový Jágr se řezal smíchy a Subbana po jeho scénce pochválil. A později žertoval: „Volal jsem mámě a ptal se, proč mi neřekla, že mám bráchu.“
„Nevlastního bráchu!“ okomentoval to černoch Subban.
Hru tři na tři přežil, bitce se vyhnul
Utkání hvězd 2016 vyvrcholilo nedělním miniturnajem čtyř týmů (z nich každý zastupoval jednu divizi v NHL). Jágr byl fanoušky zvolen jako kapitán Atlantické divize a svou roli bral vážně.
V prvním zápase (jakémsi semifinále) jeho tým porazil Metropolitní divizi. A Jágr k triumfu přispěl skvostným gólem. Po chytré přihrávce mladíka Larkina jel sám na Holtbyho, kterého vyřídil suverénním blafákem do forhendu.
Na Jágrovu parádu se podívejte zde:
Atlantická divize sice poté podlehla výběru Pacifické divize a skončila druhá (o finálovém dni více zde), Jágr však nezoufal. Hru tři na tři, ze které měl obavy, zvládl s bravurou. A navíc se mu ulevilo, že se vyhnul bitce s Johnem Scottem, kterého fanoušci do All-Star Game zvolili z recese.
„Jsem rád, že jsme během finále nevedli, protože jinak by se do mě určitě pustil. Proto jsme drželi tak těsný stav,“ vysvětloval po porážce 0:1 mistr ironického humoru.
Právě příjemnou, odlehčenou atmosféru, kterou byl Nashville nasáklý, Jágr ocenil. A nakonec byl asi rád, že se Utkání hvězd zúčastnil - vždyť je možné, že je na podobné akci naposled.
„Nikdy nevíte, co se stane. Jak jsem říkal dřív, chtěl jsem zůstat doma a nachystat se na posledních 30 zápasů, ale byla to tady sranda, o tom žádná,“ zhodnotil Jágr svůj hvězdný víkend.
