Je to ostuda hned několika generací porevolučních pardubických politiků. Svůj silniční obchvat už mají třeba Holice, Chvaletice a dokončuje se v Chrudimi.
Ovšem v krajské metropoli se řidiči stále musí proplétat samým centrem města. A ještě několik let budou. I přesto, že podle původních záměrů Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) už dávno měla stát alespoň propojka z jižní části Pardubic směrem do průmyslové zóny v Černé za Bory.
„Letos se měl stavět jihovýchodní obchvat, ale bohužel přišly škrty,“ říkal už v červnu 2010 tehdejší primátor Jaroslav Deml.
Jihovýchodní obchvat: přípravy jsou vlastně znovu na začátku
Od té doby se nepostavil ani metr potřebné silnice. Není tak divu, že na stavbu už propadla veškerá vydaná povolení. „V případě jihovýchodního obchvatu jsme vlastně v bodě nula. Vše je propadlé. Budeme muset znovu i trasovat,“ řekl primátor Martin Charvát a podotkl, že silnice z Dražkovic je pro jeho tým stále jednou z hlavních priorit.
„Proto se aktivně snažíme hledat varianty, jak urychlit realizaci stavby. Díky tomu, že je tato silnice již součástí stávajícího územního plánu Pardubic, můžeme řešit i detaily v podobě křižovatek, respektive konkrétního napojování nejen městských komunikací k samotnému obchvatu,“ doplnil primátor Charvát.
Podle zastupitele prvního obvodu Filipa Sedláka může za zbrzdění výstavby jihovýchodního obchvatu bývalé vedení radnice v čele s náměstkem primátorky Michalem Koláčkem, který měl na starost územní plán a dopravní stavby.
„Ještě než minulé vedení radnice skončilo, byla kvůli váhání na straně města příprava obchvatu pozastavena. Náměstek primátorky Michal Koláček nedokázal, nebo nechtěl, rozhodnout právě například řešení křižovatek, které požadovalo ŘSD,“ uvedl Sedlák.
Takové nařčení však Koláček odmítá s tím, že se jedná o stavbu státu, kterou magistrát těžko mohl nějak aktivně tlačit vpřed. „Rozhodně popírám, že bychom něco v přípravě zanedbali, nebo že bychom něco sabotovali. Pravda je, že se měnily tvary křižovatek, ale ve všem jsme aktivně spolupracovali. Vlastně ani nevím, proč se nepodařilo dotáhnout stavbu obchvatu k jejímu začátku,“ reagoval Michal Koláček.
Severovýchodní obchvat: stavět by se mohlo na konci roku 2017
Na druhou stranu právě za éry primátorky Štěpánky Fraňkové se alespoň výrazně posunula příprava severovýchodního obchvatu, který auta vyvede od hypermarketu Globus až na velkou kruhovou křižovatku u věznice na Dubině.
„Jihovýchodní obchvat je důležitý, ale jako prioritu bych viděl ten severovýchodní. Právě ten totiž vyvede dopravu z centra,“ dodal Koláček.
Zřejmě stejný názor mají i lidé z ŘSD, protože příprava silnice, jejíž součástí bude i nový most přes řeku Labe poblíž loděnice Arosa, podle jejich slov pokračuje rychle vpřed.
Pro severovýchodní obchvat je již třeba zadaná dokumentace pro stavební povolení.
„Hotová by měla být na jaře. V letošním roce rovněž zahájíme výkupy dotčených pozemků. Samotné zahájení stavby plánujeme předběžně na konec roku 2017 či začátek roku 2018,“ řekl ředitel pardubické Správy ŘSD Bohumil Vebr.
Podle informací ŘSD bude nový obchvat, který už získal územní rozhodnutí, měřit přesně 4170 metrů.
Trasa povede ze směru od Globusu, kde začne na stávající silnici třetí třídy v Poděbradské ulici a bude pokračovat až do křižovatky s ulicí Bohdanečskou v Trnové. „Dále trasa silnice vede volným terénem zhruba jeden a půl kilometru až do místa, kde kříží u Starého Hradiště Hradeckou ulici a vytváří průsečnou křižovatku,“ uvádí na svých webových stránkách ŘSD.
Obchvat bude pokračovat po dnešních polích zhruba na půl cesty mezi Brozany a sídlištěm Cihelna. V daném místě bude první z mostů přes jeden z odvodňovacích kanálů. Ten zdaleka největší pak povede přes slepé rameno a samotnou řeku Labe. Jedná se o zavěšený most o dvou polích v celkové délce 200 metrů.
