V Moskvě, které Rusové kvůli náboženskému významu také říkávají „třetí Řím“, se slavnostních bohoslužeb podle církve zúčastnilo okolo milionu lidí. V hlavním chrámu země, moskevské katedrále Krista Spasitele, se modlil premiér Dmitrij Medveděv ve společnosti několika tisíc převážně prominentních věřících. Bohoslužbu zde řídil moskevský patriarcha Kirill, který stojí v čele ruské pravoslavné církve.
Prezident Vladimir Putin překvapil vesničany v obci Turginovo v Tverské oblasti, když v místním kostele zapálil svíčku a vánočních bohoslužeb se zúčastnil ve společnosti dětí, budoucích žáků nově postavené církevní školy, vybavené tělocvičnou, řemeslnými dílnami a bazénem.
Putin navštívil už před čtyřmi lety místní kostel, kde byli v roce 1911 pokřtěni jeho rodiče, a obdaroval jej ikonou Bohorodičky z počátku 19. století. Na místním hřbitově spočívá Putinova babička.
Vánoce jsou v Rusku především církevní svátek. Podle prosincové průzkumu nezávislého střediska Levada je slaví 57 procent Rusů a 63 procent Rusek. Moskva je v tomto smyslu nadprůměrná, Vánoce v metropoli slaví 71 procent Moskvanů.
Po bolševické revoluci v říjnu 1917 byly Vánoce v zemi na čas zakázány. V roce 1990 se tento den stal svátečním a o rok později dnem pracovního klidu. První ruský prezident Boris Jelcin v roce 1992 založil novodobou tradici účasti nejvyšších státních představitelů na vánočních bohoslužbách.
