Je to bezesporu nejsledovanější demolice všech dob, alespoň pro místní. Dominantu centra Blanska, sedmipodlažní hotel Dukla na náměstí Republiky, rozebírají svěřenci Víta Hořejše už od července.
Po železobetonovém komplexu z roku 1981, kdysi nejluxusnějším hotelu ve městě, zůstane jen sklepní část. „Z mého pohledu bylo naprosto nesmyslné hotel bourat, byla to bytelná budova, vydržela by dalších sto let,“ věří Vít Hořejš z firmy AWT Rekultivace, který na 5milionové bourání v Blansku už pátý měsíc dohlíží.
„A myslím, že se na tom dalo i vydělat,“ dodává muž z Karlových Varů, jenž se kvůli 10hodinovým směnám a práci téměř nonstop musel do Blanska na čas přestěhovat.
O hotelu Dukla se už několik let mluví jako o chátrajícím objektu. Hrozilo třeba, že se nějaké části zbortí?
Ale vůbec ne, stavebně bylo vše v pořádku, byl tam kvalitní beton, dobré spoje. Byla to bytelná budova, které nic nebylo.
Překvapilo vás, jak kvalitně byl hotel postavený?
To ano, někdy byl až moc kvalitní. Říkali jsme si, že když se to stavělo za komunismu, třeba někdo někde přimhouřil oko, jenže ono nejen že to vyhovovalo tehdejším předpisům, mnohdy je stavba daleko překračovala. Podle mého by byla možná velice jednoduchá úprava na malometrážní byty a šlo by na tom opravdu vydělat. Na podobném projektu jsem nedávno pracoval, majiteli se třicetimilionová investice do osmipatrového paneláku díky pronájmu vrátí do pěti let.
Bytelnost hotelu pro vás asi byla spíš komplikace, že?
Občas ano. (smích) Třeba komín držel jako ulitý. Omotali jsme jej dvoucentimetrovými ocelovými lany a chtěli strhnout pomocí nákladního auta, ale lana praskala a on stál nehnutě. Pomohla až chemická látka, která trhá kameny i cihly. Do 12 šikmých děr jsme nalili směs a podle tabulek to mělo hned spadnout, čekali jsme tři dny a nic. Pak jsme komín znovu omotali ocelovými lany a strhli až pomocí auta.
To byl důvod téměř měsíčního zpoždění, které demolice nabrala?
Hrál v tom roli. Několikrát se také porouchal jeřáb. Potíže ale byly i se střechou, tu tvořila lepenka, beton, polystyren a štěrk, materiály, které bylo nutné třídit. Jenže ve čtyřicetistupňových vedrech, jaká v létě panovala, se to celé speklo a my jsme to loupali jako kubánský pomeranč i po dvaceticentimetrových kouscích. Nad bývalou restaurací jsme teď rozebírali stejnou střechu a ty kusy byly metrové. Vše posunulo i rozhodnutí nepoužívat kvůli rámusu a prachu hydraulické nůžky.
Zarazilo vás při rozebírání něco?
To množství injekčních stříkaček zastrkaných všude možně neviditelně ve stěnách jádra, v potrubí a podobně. Hotel byl vyklizený, i tak jsme stříkaček našli plný kýbl, naposledy včera. Nebyl to dobrý pocit. A pak nás překvapily lahve alkoholu poschovávané různě ve sklepech nebo mezi sádrokartony. Byly poloprázdné i plné, jako byste tu měli nějaký suchý zákon. (smích) Také za námi chodili lidé a nadávali nám, že to bouráme. Hotel měli spojený s nostalgickými vzpomínkami, tak tři čtvrtiny těch, s nimiž se bavíme, jsou proti bourání.
Proč vlastně nebyl možný odstřel a jeřáb hotel rozebíral panel po panelu? Nešlo demolici nasměrovat na sousední parkoviště, aby obytné domy přes silnici minula?
Myslím, že demolice by se nepoužila, ani pokud by Dukla nestála v centru. Byl to panelák se železobetonovou konstrukcí, žádný dům z cihel, to je problém třeba i pro semtex. Hrozilo by, že spadne jen část, navíc kvůli recyklaci se všechno třídí a třeba kovy se dál prodávají. Nebylo by to výhodné.
Použije se něco z hotelu přímo někde v Blansku?
Kdybychom nebyli v centru města, tak tu máme recyklační stanoviště, kde se drtí železobetonové panely, velký magnet z toho vytahuje kusy železa a recyklát se pak používá třeba na cesty. Takhle bychom museli vše přepravovat a platit dopravu. A protože se místní chodí ptát po materiálu, většinou jim vyjdeme vstříc. Chtějí sklo na skleníky, jeden pán si tu bral panely na brod pro krávy, další je chtěl na lesní cestu, nejčastěji je používají na parkovací plochy, lze z nich ale postavit i garáž. Osmdesátku stěnových panelů si kdosi odvezl až k Břeclavi, že z toho bude stavět plot, místní biketrialisti zase 20 předních částí od balkonů použili na překážky. Vašek Kolář (rodák z Blanska, pětinásobný mistr světa v biketrialu, pozn. red.) na stavbě fotil svůj kalendář.
Mohou další zájemci ještě přijít?
Něco se tu ještě najde. Od pondělí už sice odvážíme suť a část je odvezená z dřívějška, celý hotel měl ale papírově 6 tisíc tun, ještě tak 150 tatrovek tu bude.
Co ještě zbývá dodělat?
Do konce listopadu chceme mít vyklizeno. Ještě se zabetonuje střecha sklepů, na ni položí geotextilie, hlína, kolem vznikne zábradlí. Termín máme do 14. prosince, desátého ale snad bude hotovo.
S demolicí Dukly začali v Blansku v létě:
9. září 2015 |
