Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Při čekání na sibiřského tygra strach přišel, přiznává fotograf šelem

  8:44
Ležel pod čtyřistakilovým grizzlym, procházel se po africké buši po boku geparda a jen pár desítek centimetrů ho dělilo od útočící slonice. Taková dobrodružství zažíval respektovaný fotograf divoké přírody Petr Slavík z Ústí nad Labem. Nyní o nich vydal novou knihu.
Na sibiřského tygra čekal Petr Slavík zabalený v sobí kůži, zahrabaný ve sněhu...

Na sibiřského tygra čekal Petr Slavík zabalený v sobí kůži, zahrabaný ve sněhu a ozbrojený jen světlicí. | foto: archiv Petra Slavíka

Jak jste se dostal k fotografování divokých zvířat?
Když jsem jel před lety do Tanzánie, abych zdolal Kilimandžáro, půjčil jsem si zrcadlovku. Po tom výstupu jsem měl totiž naplánováno nějaké safari. Udělal jsem tam pár fotek, které jsem poté drze nechal vytisknout, a připravil jsem takovou malou vernisáž s dražbou pro pár přátel. Některé fotografie se prodaly a peníze z prodeje jsem věnoval ústecké zoologické zahradě. A tak jsem zjistil, že to je asi to, co chci dělat. Šel jsem tak trochu obrácenou cestou, než je typické, protože většina lidí má za sebou nejdřív dlouhou praxi, studuje fotografii a pak vrcholem toho je výstava či publikace. Já to udělal obráceně, nejdřív výstava a pak jsem se začal učit fotit. Takže za to může Afrika.

Co všechno jste zažil v letošním roce?
Na začátku roku jsem byl na ruském Dálném východě, kde jsem zkoušel fotit sibiřského tygra. Potom jsem vedl expedici pro klienty za tygry do Indie. Jedním z vrcholů tohoto roku bylo natáčení v Brazílii, kde jsme vytvářeli pilotní díl pětidílné filmové série Ve stopě predátora, který je věnován jaguárovi a Pantanalu, tedy jižní části Brazílie. Celá série přiblíží divákům práci fotografa divoké přírody, který hledá velké šelmy, ale i život lidí, kteří sdílí biotop s těmito nebezpečnými tvory. Tou druhou věcí, kterou považuji za „top“ tohoto roku, je určitě kniha Blízká setkání, za kterou je rok intenzivní práce, když nepočítám těch mnoho let fotografování v terénu.

Můžete knihu popsat?
Je to kniha fotografa, takže tam budou hlavně fotografie. Vedle toho pak dvanáct příběhů z různých částí zeměkoule, které se ale samozřejmě týkají převážně fotografování. Tato publikace však není určená fotografům, aby si v ní přečetli expoziční hodnoty a jak jsem kterou fotku fotil, ale je určená pro všechny, kteří mají rádi přírodu a dejme tomu dobrodružství.

Zmínil jste se, že organizujete expedice pro klienty. Znamená to tedy, že kdokoli se s vámi může vydat do divočiny?
Mám vypsané expedice pro lidi, kteří si chtějí vyzkoušet práci fotografa divoké přírody nebo jenom touží vidět krásný kus světa. Na příští rok mám připravenou Botswanu a taky deltu Okavanga, což považuji za jeden z nejkrásnějších koutů Afriky. Díky zájmu z letošního roku opakuji expedici za tygry do Indie a v létě je na programu opět Pantanal. A na konci září bych měl jet v rámci spolupráce s jednou cestovní kanceláří jako člen expedice do Austrálie.

Petr Slavík

Fotograf, který jezdí po světě, aby zaznamenal poslední střípky divočiny. Věnuje se hlavně šelmám a ohroženým druhům.

Pochází z Mělníka, ale v současné době žije v Ústí nad Labem.

Získal řadu mezinárodních cen, například Photographer of the Year 2011 nebo zlatou medaili v soutěži Trierenberg Super Circui. Jeho fotografie se staly i součástí knižního výběru The world’s best images 2014.

Je autorem knih Divoká srdce a Blízká setkání a spoluautorem publikace Divoká planeta.

Výtěžky z dražeb jeho fotografií podporují ochranářské projekty mladých vědců v různých částech světa a chov ohrožených druhů v zoologických zahradách.

Vybalujete si vůbec, nebo máte trvale zabaleno na cesty?
Mám tašku, která obsahuje věci, jež se v podstatě ani nevybalují. Jsou to různé čelovky, nůž, nabíječky na baterky a další věci. I když je použiji doma, tak je do té tašky zase vrátím, protože je pak nebudu muset hledat.

Jak se připravujete na svoje výpravy?
Samozřejmě trénuji, konkrétně fitness. Spousta těch expedic je hodně fyzicky náročná a myslím si, že člověk, který veze lidi do divočiny, by na tom měl být s fyzickou kondicí nejlépe ze všech členů výpravy, aby v případě, že bude potřeba pomoct, toho byl schopen, a ne aby on sám potřeboval pomoc od nich. Po psychické stránce už se chystat nemusím, cestovní horečka se mě netýká.

Dostáváte se do těsné blízkosti predátorů. Míváte někdy strach?
Samozřejmě jsem si vědom všech rizik. Když jsem čekal zabalený v sobí kůži, zahrabaný ve sněhu a ozbrojený jen světlicí na příchod sibiřského tygra, tak samozřejmě strach přišel. Všeobecně se však zvířat nebojím. To bych nemohl dělat to, co dělám.

Byl jste přesto někdy v situaci, kdy vám bylo skutečně úzko?
Člověk si to většinou neuvědomí v rámci té situace, ale až když o tom uvažuje zpětně. Když jde opravdu do tuhého, tak v tu chvíli je to takový nával adrenalinu, že o úzkosti rozhodně nemůže být řeč. Není na ni čas. Jednou na mě v Botswaně, když jsem seděl v džípu, zaútočila obrovská agresivní slonice, a to potichu bez výstražného troubení, které obvykle útoku předchází. Dostala se ke mně na metr, možná spíš desítky centimetrů blízko. Naštěstí se mi podařilo ujet, ale dodnes vidím to její oko podlité krví. V té chvíli jsem necítil úzkost, ale právě adrenalin.

Zaměřujete se převážně na šelmy. Které vám ještě schází do sbírky snímků?
Těch je spousta. Sněžný levhart, mandžuský levhart i již zmiňovaný sibiřský tygr, kterého se mi nepodařilo zatím vyfotit, protože se jedná o velmi plaché zvíře. Rozhodně se ale za ním chci vrátit, protože už jsem přišel na to, jak na něj vyzrát.

A jak?
Teď jsem se nechával zahrabávat do sněhu a čekal u cesty, po které se tygři přesouvají. Udělal jsem to stejně jako to dělají pytláci, akorát místo pušky jsem byl vyzbrojen foťákem. Bohužel jsem tygra nespatřil. Našel jsem ale místo, kde značkují samci a samice z celého okolí, takže tentokrát budu na tygra čekat tam. Použiji také sedák na stromě, abych byl zároveň v bezpečí, protože zahrabán ve sněhu jen se světlicí jsem se příliš v bezpečí necítil.

Stejně pořád nechápu, že nemáte strach.
Já mám větší strach, když jedu autem po D1.

Autor:
  • Nejčtenější

Lékaři zhodnotí stav obviněného z požáru v Českém Švýcarsku, prý slyší hlasy

16. května 2024  5:30,  aktualizováno  11:02

Krajský soud v Ústí nad Labem začal projednávat případ největšího lesního požáru v historii České...

Fotbalista Marek Červenka o hokejovém bratrovi: Roman je jako můj táta

17. května 2024

Premium Před utkáním českých hokejistů s Norskem na mistrovství světa ho potkali tři fanoušci a podivovali...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Úchvatný zápas číslo 7! Ústí zkrotilo „bestii“ a poprvé v dějinách je ve finále

16. května 2024  20:15,  aktualizováno  21:50

Strhující, úchvatné, epické. Ze sedmého zápasu se ústečtí basketbalisté dostali do sedmého nebe....

Řidič na Lounsku narazil do stromu, ve zničeném vozidle zemřel

19. května 2024  15:25

Náraz do stromu nepřežil v neděli ráno u Staňkovic na Lounsku řidič osobního auta. V autě cestoval...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Ústí zruší zahrádkářskou kolonii, kde uhořeli čtyři lidé. Chaty stojí načerno

17. května 2024  5:31

Místo pětadvaceti udržovaných zahrádek v kolonii v Předlicích v Ústí nad Labem zůstane za rok a...

Nymburk zašlapal ústecké zvíře. Doma finále srovnáme, věří Sluneta po výprasku

22. května 2024  20:35

Basketbalisté Nymburka zapnuli turbo a ve středečním druhém střetnutí finále play off NBL přejeli...

Bratra bodl do hrudníku i hlavy. Za pokus o vraždu soud muži potvrdil čtrnáct let

22. května 2024  15:35

Muž z Litvínova si odpyká 14 let vězení za pokus o vraždu svého bratra, kterému zazlíval, že se za...

Příbram v ohrožení. Hušbauer: Není se co divit, když občas nepřijde výplata

22. května 2024  14:26

Volný pád může pokračovat. Fotbalová Příbram si před třemi lety balila prvoligové kufry, teď je nad...

Děti jsme nebily. Někdy nám ujelo nevhodné slovo, hájí se vychovatelky z jeslí

22. května 2024  13:41

Dvě vychovatelky, které se podle obžaloby nevhodně chovaly k dětem v žateckých jeslích, dnes před...

Vyhrajte super-prémiové pokračovací mléko BEBA SUPREMEpro 2
Vyhrajte super-prémiové pokračovací mléko BEBA SUPREMEpro 2

Rádi byste vyzkoušeli nejdokonalejší recepturu pokračovacího kojeneckého mléka BEBA? Zapojte se do soutěže a vyhrajte hned 2 balení mléčné výživy...

Nejhorší noční můra, řekla žena, která v botě syna objevila cizí AirTag

Mého syna někdo sleduje. S takovým pocitem několik týdnů žila žena z Floridy poté, co na svůj iPhone začala dostávat...

Anální sex je výzva. Nejvíc tabu je však v Česku jiná praktika, říká průzkum

Erotické hračky nepředstavují podezřelou exotiku, v ložnicích jsou jako doma. Ostatně jako masturbace. I orální sex....

Párkům odzvonilo. Podnikatel lije do rohlíků svíčkovou a dobývá benzinky

Na pracovních cestách se podnikatel v gastronomii Lukáš Nádvorník přejedl párků v rohlíku. Napadlo ho, že by do pečiva...

Svěrák se na mě nedíval jen jako na hezkou buchtu, říká Radka Pavlovčinová

Jan Svěrák ji vidí jako robotku. Radka Pavlovčinová v nové hře filmového a teď už i divadelního režiséra hraje umělou...

Klavírista Petr Malásek si zlomil obě ruce. Mohlo to dopadnout hůř, říká

Klavírista Petr Malásek (59) spadl z kola a zlomil si obě ruce. V pořadu 7 pádů Honzy Dědka popsal nehodu i jaká je...