Zpozoroval, jak několik lidí prochází kolem odchovny a snaží se nahlédnout dovnitř. „To snad nemyslí vážně,“ hlesl Vlastimil Novák a provinilce okřikl. Ale jen tlumeným hlasem.
„Tetřevi jsou strašně vystresovaní a hrozně plaší. Každý hluk a kontakt s člověkem je pro ně teď nebezpečný,“ vysvětlil svou nervozitu 59letý muž, který kvůli tetřevu hlušci přijel do Beskyd až z jižních Čech.
„Tetřev musí mít klid, jinak nemá cenu, abych tady byl,“ dal najevo, kdo je u něj na prvním místě.
Novák se stal tetřevníkem, tedy správcem nové odchovny kriticky ohroženého tetřeva, která vznikla v lokalitě Řepčonka na katastru obce Krásná, v údolí mezi Lysou horou a Travným. Cíl je jasný: vrátit kdysi hojného opeřence do moravskoslezských hor.
Odchovna tetřevů stojí mezi Lysou horou a Travným na Frýdecko-Místecku a stála přibližně osmnáct milionů korun. (20. listopadu 2015)
Podle ředitele CHKO Beskydy Františka Jaskuly nyní v Beskydech žije jen pár jedinců. Přitom v 19. století byl tetřev zcela běžný.
„Ve velkém se tady lovil, navíc mu vinou stále většího počtu turistů ubývalo životního prostoru. Proto odchovnu chápu jako první krok k jeho návratu,“ poznamenal beskydský ochránce přírody.
Podobně velká odchovna funguje ještě na Šumavě, kde je tuzemská populace tetřevů nejrozšířenější, pak už jen v cizině. Velmi dobré výsledky vykazuje zařízení ve Visle na polské straně Beskyd. Ročně tam vypouštějí až devadesát tetřevů, což je prý už znát i v jejich větším počtu na Jablunkovsku.
„Až se naši tetřevi setkají s českými, tak bude v Beskydech dobře,“ poznamenal Zenon Rzonca z polské odchovny. Právě odtud pocházejí dva tetřeví kohouti a osm slepic v nové odchovně. Pokud vše půjde podle plánu, příští rok na počátku jara začne tokání, následuje snůška a kuřata tetřevů by se mohla vyklubat někdy na začátku června.
Beskydy jsou přespříliš civilizované
A už na podzim by vypustili první mladé tetřevy do přírody. Ale jen do míst, kde je i turista vzácností, porost nebude nepříliš hustý a tetřev by tam našel dostatek potravy, například borůvek, jeřabin nebo semen břízy. Hrozbou jsou i kuny, lišky neb divočáci.
„Místa, kam mladé tetřevy vysadíme, samozřejmě nevyzradíme,“ upozornil Novák, který patnáct let choval tetřívky. Beskydy trochu znal, přesto ho překvapilo, jak jsou zcivilizované.
„Toho se trochu bojím. Málokde stojí domy tak hluboko v lesích. Navíc, co jsem slyšel, jsou tady problémy s motorkáři a také neukázněnými sběrači borůvek.“
Tetřev hlušec
Odchovnu provozují Lesy ČR a její výstavba přišla na zhruba 18 milionů korun. Přibližně patnáct milionů uhradily dotace z Evropské unie a státního rozpočtu, zbytek zaplatily Lesy ČR. Trvalo však dlouho, než se myšlenka prosadila.
Před časem totiž byla zrušena odchovna v Jeseníkách, kde se nedosáhlo kýžených výsledků.
„Tam bohužel přežívalo do půl roku od vypuštění jen pět procent tetřevů. V Polsku přežívá rok a půl od vysazení neuvěřitelných pětapadesát procent, rádi bychom se tomuto výsledku v Beskydech přiblížili,“ poznamenal Václav Langer z krajského ředitelství Lesů ČR.
Řepčonka má do zařízení typu bažantnice velmi daleko, vyžaduje se tam například co nejsterilnější prostředí. Misky se proto vymývají octovou vodou, plechové nádobí Novák pravidelně vypaluje v troubě. Dění v odchovně sledují kamery.
A jak Novák zařídí, aby se tetřevi nestresovali při krmení? „No jak, v podstatě se dovnitř vplížím.“
