Oficiálně magistrát říká, že žádnou strategii na integraci uprchlíků aktuálně nepřipravuje, protože čeká na pokyn ministerstva vnitra. Ve skutečnosti však úředníci v kancelářích hledají možnosti, kde by mohli rodiny běženců ubytovat, kam by jejich děti mohly chodit do školy.
Ale chystají se i na nepravděpodobnou krizi, kdy by do metropole dorazily tisíce uprchlíků. Ti by podle napůl utajovaného pražského plánu patrně složili hlavu ve stanech, které v zimě slouží bezdomovcům.
Větší vlna pravděpodobně do Prahy nepřijde, uprchlíkům se do Česka totiž nechce. Je tedy otázka, zda se kapacita bytů zcela naplní.
Nicméně je prakticky jisté, že plán na integraci cizinců bude město potřebovat třeba jen kvůli běžencům, kteří do země přijedou na základě kvót. Zelení proto hodně tlačí na magistrát, aby představil konkrétní návrhy pomoci. Nakloněná je jim i primátorka Adriana Krnáčová (ANO) nebo třeba lidovci a starostové.
Náměstek Petr Dolínek (ČSSD) navrhl, aby Praha připravila zázemí pro dvě stovky rodin, které v Česku požádají o azyl. „Když nás ministerstvo vnitra požádá o pomoc nebo součinnost, tak do toho vstoupíme. Metropole by mohla poskytnout azylantům například byty,“ uvedl jednu z možností pomoci mluvčí magistrátu Vladimír Řepka.
200syrských rodin prchajících před válkou by mohla Praha ubytovat. |
Dolínkův odhad kapacit města byl přitom celkem přesný, protože podle jeho kolegy radního Radka Lacka (ANO) má Praha sto až dvě stě bytů k dispozici.
„Zhruba se dá říci, že jednu třetinu nebo čtvrtinu bytů z celkových šesti set volných bychom po úpravách mohli poskytnout,“ uvedl Lacko s tím, že se jedná jen o odhad, který není projednaný s koaličními partnery.
Metropole má s přidělováním bytů zkušenosti. Praha je běžně azylantům poskytuje na základě požadavku ministerstva vnitra poté, co cizince ministerstvo prověří. Obvykle to bývají jednotky ročně, ale stejný postup by magistrát mohl využít i v případě většího počtu rodin.
Kromě bytů a rozmístění rodin po městských částech pražský uprchlický plán také řeší školy pro jejich děti. To by v metropoli nemusel být velký problém, protože řada učitelů má praxi s výukou žáků, kteří umějí velmi špatně česky.
Jako kousnutí do citronu
Téma běženců je však pro některé zástupce města jako kousnutí do citronu. V koalici napříč stranami se názory různí - někdo říká, že by Praha zvládla třeba i všech šestnáct set imigrantů, protože je na soužití s cizinci zvyklá. Jiní představitelé koalice zase obdobně jako značná část společnosti migranty odmítají.
O tématu tak spolu raději moc nehovoří, aby se nepohádali. Někteří koaliční zastupitelé proto s notnou dávkou kritiky říkají, že se uprchlíkům vedení města věnovalo sotva pár minut. I výbor pro národnostní menšiny o problému pořádně nediskutoval s výmluvou, že běženci nejsou menšina, ale cizinci.
Zelení tak postoj města kritizují. „Budeme na Prahu tlačit, protože je to hodně důležité a město musí ukázat konkrétní ochotu pomoci lidem, kteří utíkají před válkou. Chceme zapojit i městské části a setkáme se s kompetentní radní, předpokládám příští týden,“ uvedl šéf zelených v Praze Ondřej Mirovský.
Cizince má oficiálně na starosti radní Hana Nováková (ČSSD) a ta sama uklidnění situace příliš nepomáhá. Před několika dny totiž prohlásila, že migranti jsou problém státu a že to bude řešit až na pokyn vnitra.
Oficiálně alespoň magistrát zpracoval informativní zprávu o situaci na hlavním nádraží. Tu by měla rada dostat v úterý. Budou v ní data o tom, jak na nádraží pracuje Český červený kříž, který například pomáhá běžencům kupovat lístky na vlak či jim shání nocleh.
A pomáhají tam i dobrovolníci, kteří žádají Prahu o podporu. Třeba ve středu tam seděli na zemi a hlídali dvouměsíční holčičku ze Sýrie, než si rodina vyřeší nejnutnější věci. Chybí jim místnost, kde by s běženci mohli v klidu vyřešit, co potřebují.
