Byznysově informační rádio ZET definitivně opustilo svou původní značku BBC a od září spustilo celodenní vysílání s nočním proudem anglického vysílání BBC. Podle jeho vrchního šéfa Miroslava Škody už rádiu nehrozí žádné škody a tak se do něj konečně začalo masivně investovat. Majitel rádia, společnost Lagardere, touží po tom, aby rádio poslouchalo minimálně sto tisíc lidí denně.
Se značkou BBC nemohla společnost Lagardere marketingově pracovat. Se změnou vysílatele, tak kanál dostal i nový název.
Rádio Zet má v současné době kolem sedmdesáti tisíc posluchačů týdně. Jak jste s takovým výsledkem spokojený?
Myslím, že to není v tuto chvíli špatné číslo. Pro představu, naše týdenní poslechovost jakožto rádia o ekonomických informacích je obdobná jako čtenost ekonomických týdeníků. V segmentu ekonomických informací je to tedy slušné číslo. Ambice ale máme větší, to je, myslím, jasné každému.
Víte, co je těch sedmdesát tisíc posluchačů zač?
Z Radioprojektu to, bohužel, přesně zjistit nejde. Každopádně vzhledem k tomu, jak je rádio koncipované, tak je jasné, že jde o lidi s vyšším vzděláním, kteří mají zájem o relevantní informace.
Kolik lidí teď v rádiu Zet pracuje?
I s externími dodavateli je to aktuálně něco přes dvacet lidí.
Když to srovnám s Radiožurnálem, je to hodně malé číslo.
Srovnávat to nemůžete. Radiožurnál má úplně jiné rozpočtové možnosti. My nemáme ani zlomek toho, co mají na provoz oni. Navíc Radiožurnál je víceméně hudební stanice s velkým množstvím hudby a mluvené slovo v poslední době omezuje. Na druhou stranu Český rozhlas vyvíjí projekt Plus, což je zase čistě mluvené slovo. My se s rádiem Zet snažíme dostat někam mezi. Víme, že lidé o informace zájem mají a chtějí je hutnější a zajímavější než jsou na Radiožurnálu. Zároveň ale mluvené slovo v jednom kuse je pro posluchače těžké vydržet, takže je třeba ho dělit hudbou. Prostě se snažíme být někde uprostřed.
A samozřejmě si přitom všem musíme počítat extrémně efektivně, protože si nemůžeme dovolit velké náklady. Nežijeme z koncesionářských poplatků.
Znamená to tedy, že Radiožurnál je na jednu stranu pro Zet konkurence, na druhou věříte, že jste našli prostor, který veřejnoprávní rozhlas opustil?
Radiožurnál je programovou skladbou konkurence Impulsu. Ale věřím, že části posluchačů Radiožurnálu nemusí vyhovovat proudové hudební rádio a rádi by i nějaké hutnější informace. Pro ty je ZET možnou alternativou.
Nejvyšší šéf rádia Zet Miroslav Škoda.
Předpokládám, že rádio Zet jako takové je ve ztrátě.
My jsme v takové fázi projektu, kdy se nedá mluvit o ztrátě nebo zisku, ale o investicích do rozjezdu produktu.
Daří se prodávat inzerci?
Vidíme v tom budoucnost, jde totiž o specifický segment trhu, který na radiovém trhu nemá žádnou alternativu. Pro nás je to ideální doplněk k masovým rádiím jako je Frekvence 1 či Evropa 2, jde tu o specifické posluchače, specifickou cílovku reklamy a myslím, že do produktového portfolia Radiohousu je žádaným přínosem.
Myslíte si, že takto úzce vyprofilované rádio na ekonomiku, byznys a zprávy okolo těchto segmentů, má smysl, že se jednou opravdu uživí?
Není jenom o těchto informacích, jeho záběr je ještě širší. Každopádně my to rádio budujeme a investujeme do něj. Kdybychom nebyli přesvědčení, že to smysl má, nedělali bychom to. Český rozhlasový trh je ale zároveň skutečně velmi tvrdý a náročný. Máte tu okolo osmdesáti rozhlasových stanic na nějakých deset milionů lidí včetně dětí. To je opravdu dost. Je nám tedy jasné, že uspět nebude snadné. Ale věříme tomu, že se to povede. Děláme to prostě jinak než bylo dosud běžné na českém rádiovém trhu. Nechceme, aby to vypadalo jako nějaká další regionální stanice s programem, který je konkurenční Frekvenci 1 nebo Evropě 2 nebo dalším rádiím. Zet je a musí být něco naprosto jiného, odlišného. Pokud se nám to podaří, posluchače si určitě najdeme. Je to poprvé, co u nás soukromá rádiová společnost vstoupila na tuhle půdu. Poprvé se tu dělá jiné než klasické komerční rádio a obecně je to pro nás velká výzva.
Kolik si myslíte, že můžete získat nakonec posluchačů?
V první fázi budeme spokojeni se sto tisíci denně.
Máte nějaký časový horizont, ve kterém tohoto čísla chcete dosáhnout?
Nechci to teď odhadovat. Je tu spousta faktorů, které neznám a které se teprve objeví. Třeba chování veřejnoprávního hráče, jemuž do karet nevidím. Zatím se řídím jen tím, co tu je a veřejnoprávní rozhlas pro nás v tuhle chvíli třeba konkurencí není. Jak už jsem řekl, je to hudební stanice. V tomhle je Zet určitě víc něco, čemu bychom mohli říkat veřejnoprávní. Hlavně tedy v oblasti ekonomického zpravodajství. Ale to se může změnit, když se změní koncepce Českého rozhlasu.
Potenciál růstu tu tedy je. Otázkou zůstává jak rychle to půjde.
Prezident Lagardere Michel Fleismann má dlouholetou zkušenost s podobným typem rádií ještě ze svého působí ve Francii. Teď se konečně do jeho portfolia dostala i značka, která bude o posluchače soupeřit s veřejnoprávním rozhlasem.
Proč jste se přejmenovali z BBC? Byl to tradiční a velkolepý název.
BBC je produkt, který nám nepatří. Nemůžeme s tou značkou pracovat, rozvíjet ji a řídit její marketing. Stále spolu ale spolupracujeme. I nadále je vysílání BBC World Service News součástí rádia Zet. Vysílá od sedmi večer do šesti ráno své anglické vysílání a jako bonus pak pro naše prosluchače zařazujeme i krátké zprávy World Service v našem vysílání. Rádio jako takové ale prostě potřebovalo vlastní samostatnou značku.
Není pro vás anglické vysílání omezující?
Vůbec, právě naopak. Rádiový prime time je ráno a během poledne, kdy jedou lidé do práce nebo v práci jsou. V podvečer poslechovost všech rádií prudce padá. Hůř se prodává reklama a tudíž nemá pro komerční rádia ani moc smysl vytvářet náročný a drahý program, jakým je vysílání. Naopak máme příležitost přitáhnout ty, pro které je anglické vysílání z nějakého důvodu benefitem. Tenhle druh soužití nám tedy dokonale vyhovuje.
Navíc tu funguje druhý pilíř našeho projektu a to je web, kde si mohou posluchači naše dopolední pořady v případě zájmu pustit i v noci.
Jaký je nejúspěšnější pořad na Zet?
Jak už jsem říkal, z Radioprojektu je velmi těžké tahle čísla dostat, ale mohu-li soudit podle zájmu na webové platformě, pak nejúspěšnější je náš přehled zahraničního tisku. To je věc, která nemá na trhu náhradu. Naši redaktoři velmi časně ráno projíždí zahraniční noviny a weby a vybírají z nich důležité informace. Máme na to skvěle jazykově vybavené redaktory, kteří to navíc dělají spíš jako koníček než práci. Posluchači to evidentně oceňují.
Spory okolo rádia už jsou ukončeny?
Už není co řešit, nastal klid na práci.
Pro laika to bylo velmi nesrozumitelné
Já bych řekl, že i pro odborníka. Když to jednoduše shrnu, tak šlo o to prosadit myšlenku vlastního vysílání oproti myšlence pouhého přebírání vysílání od Českého rozhlasu a od BBC a sestavovat jej podle vlastního výběru. A to včetně pro tento formát vhodného množství muziky. Nakonec se nám podařilo přesvědčit všechny zainteresované, že takovýto formát je pro český rádiový trh přínosem.
Může ještě něco ohrozit vaši vysílací licenci?
V tuhle chvíli už nic nevidím, takže se toho nebojím.
Pro rádio muselo být tohle období nejistoty dost nepříjemné.
Extrémně. Nejde ani tak o pocity lidí z nejistoty práce, to se dá odbourat, ale děláme mediální byznys a ten si žádá investice. A ochota akcionářů investovat do něčeho, kde není jasná budoucnost, není zrovna velká. S investicemi jsme proto museli počkat, až se to vyjasní. To se stalo a my jsme konečně v bodě, kdy můžeme rozšiřovat redakci a vysílání.
Jaká je podoba nového vysílání?
Dosud jsme vysílali jenom tři hodiny dopoledne a tři odpoledne. Nové schéma už počítá s nepřetržitým celodenním vysíláním v českém jazyce na celý denní prime-time (6-19 hod) od pondělí do pátku a 7-18 hod o víkendech. Večer a v noci se pak přebírá vysílání BBC WS.
A tohle nové schéma vás má dostat na sto tisíc posluchačů denně.
Je to tak.
