Měl to být srovnávací test: stojí podobně, mají stejnou velikost a 207 proti 197 koním rozpozná jen labužník. Nakonec z toho je srovnání vody s ohněm. Do Volkswagenu Polo GTI se nerozpakujete posadit manželku, aby s ním jezdila na nákupy. A o víkendech s ním budete brousit okresky po okolí. Je to univerzál, ale taky pro někoho trochu nudný patron. Nemá hlas, výbušnost, ani dramatický vzhled. I když zrovna kola a propracované přední lampy s červenými prvky, ze kterých se line rudá linka - znak rodu GTI, vypadají parádně.
Opel Corsa OPC vs. Volkswagen Polo GTI v číslech
* s funkcí overboost |
Rod OPC u Opelu tak urozený a starý rodokmen nemá. Zato má přebytek testosteronu. Nejmenší a nejmladší z rodiny to dává najevo už vzhledem. Obří křídlo a pod parádními ráfky velikánské kotouče brzd jasně ukazují, jaké má ambice.
Uvnitř je to podobné: v corse výrazně skoro závodnicky tvarovaná recara, v polu šmrncovní kostkovaný vzor, který je symbolem GTI. Oboje sedadla skvěle podrží v zatáčkách. Ty druhé jsou i pohodlné, ty první štvaly snad každého, kdo si do nich sedl, designérskou manýrou v podobě vystouplé linky uprostřed hlavové opěrky, která se vyšším postavám táhne až mezi lopatky. Kdo sedává víc napřímo, tlačí ho do zad.
Jiný je i posaz: v polu se aspoň pocitově sedí o hodně níž, hlavně má řidič dojem, že sedí v autě, je obklopen interiérem. V corse je sice tvarování přístrojovky dramatičtější, ale jezdec sedí hodně vysoko a auto ho tolik „neobjímá“.
Drobností, která je ale pro někoho, kdo chce chuligánský hatchback, důležitá, je klasická mechanická ruční brzda v obou autech. A když už se s ní nechystáte házet mafiánské otočky, aspoň máte klid, že vás na rozdíl od elektronicky ovládaných parkovacích brzd nebude štvát tím, že časem přestane fungovat.
Opel má víc šťávy
Tabulkově je až na hodnotu maximálního výkonu polo o něco lepší. Opel má po startu pár metrů náskok díky ráznějšímu nástupu motoru. Přeřazení pak ukáže rozdíl v převodovkách (motory obou aut spolupracují s šestikvalty). Ani jedna není na jedničku: ta v opelu je gumovější, ve volkswagenu chvílemi trochu kostrbatá. Mně se rychleji řadilo v corse. Jenže pak se o dvě deci větší motor volkswagenu „rozkutálí“. Corsa má dramatičtější projev, ale ve výsledku rychlejší není. Navíc u osmnáctistovky, která při přestavbě Pola GTI v polovině životní dráhy nahradila původní jedna čtyřku spojenou výhradně s automatem, je cítit i na přeplňovaný čtyřválec TSI nebývalá gradace.
Šestnáctistovka corsy rychle a freneticky reaguje na plyn, velmi neochotně jí ale padají otáčky. Motor vyžaduje 98oktanový benzin, TSI u pola na něm netrvá.
Motor opelu se lépe sbírá z nízkých otáček. Těsně pod dvěma tisíci otáček v něm „chytnou saze“ a s vervou se žene až do 6 500 otáček, kde jejich snažení utne omezovač.
To motor pola je hlavně pružný, nechá si líbit doslova jakékoliv otáčky (díky variabilnímu časování ventilů) a při sešlápnutí plynu se vždy plynule rozběhne.
Spotřeba se u obou aut pohybovala mezi přibližně osmi litry a nekonečnem. Oba turbomotory mají vlastnost typickou pro přeplňované agregáty: při klidné jízdě s lehkou nohou jsou vcelku úsporné, když na to šlapete, žerou. Při dynamické jízdě je čtrnáctilitrová spotřeba standardem. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že dvousethlavé stádo pod kapotou bude vždycky chtít napít víc, než kolik si představuje úředník vymýšlející euronormy. Při normálním ježdění tak počítejte přibližně s devítilitrovou spotřebou, to je s přihlédnutím k výkonům normální.
Raubíř a kliďas
Největší rozdíl je ale v jízdním projevu. Polo je dokonale přesné a stabilní, do zatáčky se stáčí s klidem a suverenitou; zatočí a zarputile drží stopu. Zarputilost je vlastní i OPC, ale jiná. Osoba za volantem není řidič, je to jakýsi usměrňovač. Řízení si žije vlastním životem, poháněná kola mocně tahají za volant, auto se na rovné strupaté okresce zahryzává do cesty, ale moc rovně jet nechce. Obrovitá kola můžou za to, že se volant nechce vracet do přímého směru. Je třeba mít pevnou ruku. Průjezdy zatáčkou tak nejsou vždy úplně hladké a spíš než křivku opisují kola klikatici. Kvůli necitlivosti řízení na rovině stále korigujete směr a v obloucích hledáte limity přilnavosti.
V zatáčkách je tak zapotřebí jet spíš podle zvyku než citu. Kvalitě řízení příliš neprospívá ani mechanický samosvorný diferenciál, který tahá volant z ruky, a při rychlé jízdě v zatáčkách s ním musí řidič neustále bojovat. Díky samosvoru ale i corsa zatáčí sveřepě. Chce to chování neomalence: čím víc v oblouku přidáte, tím víc se do něj stáčí. Polo GTI je v tomto ohledu přeci jen o velký kus civilnější a samosvor nahrazuje elektronikou. Speciální nadstavbová funkce stabilizačního systému ESP v zatáčce přibrzdí vnitřní kolo a auto se kolem něj plynule stáčí.
Polo má měkčeji nastavené brzdy, lineárně je dávkujete po celé dráze pedálu, když jedou OPC a GTI na vyjížďku a Opel jede vpředu, nechte si odstup, Corsa má mnohem kousavější brzdy s razantnějším nástupem.
Na dramatičnosti přidává u corsy i výrazný přenos ran a rázů do karoserie. Polo se v zatáčce jen minimálně nakloní, podvozek je ale kupodivu obdivuhodně komfortní. I uskákanou okresku si dá s přehledem. Corsa je o něco tvrdší, v zatáčkách se ale pocitově nakloní víc. Je to dáno vyšší stavbou karoserie i vyšším posazem za volantem.
V zatáčkách s horším povrchem má u obou aut jednoduchá zadní náprava tendenci uskakovat, ale rozhodně nejde o nic dramatického. Je to i kvůli krátkému rozvoru malého auta, ale dá se to čekat. U OPC se to možná projevuje o něco výrazněji. Rozhodně má raději hladkou silnici, rozoranou českou okresku zvládá GTI určitě líp.
Rozum proti citu
Mají to být „hot hatche“, ostré verze klasických malých hatchbacků. Corsa je opravdu hot, polo možná až moc hodné. Na vydovádění a vyplavení endorfinů je rozhodně lepší opel, který má zarputilost a nevídanou razanci, volkswagen s chilli šetří, ale dá víc jistoty a cestou k babičce přes půl republiky vás nevyšťaví.
Polo má přes dvě stě koní, to měl před deseti lety ikonický větší bratr Golf GTI, ten má dnes až 230 koní a vyřádit se s ním, jak se patří, na to je třeba okruh. Kdo nehledá prostor a nejlepší výkony, tomu tyhle malorážky pro skvělé zážitky na okreskách bohatě stačí. A těch ušetřených skoro dvě stě tisíc může vrazit do benzinu.
Ultimativní OPC je mnohem rychlejší pocitově, GTI to dohání celkovým komplexním laděním. Než si OPC na rozbité okresce podmaníte, budete mít tep sprintera a adrenalin vám poteče i z uší, GTI vám bude se stoickým klidem v zádech a jeho pilot se bude bavit hlavně divadlem, které OPC předvádí. Když půjde do tuhého, rozhodnou hlavně schopnosti řidičů. Na okruhu bych si vsadil na opel, na okresce na polo.
A vítěz? Rozum velí GTI, cit OPC.
