Jak to bylo těsně po 21. srpnu 1968 s Duklou Jihlava? Na kolik procent vyráběly krátce po okupaci podniky ve městě? Kdo přesně v té době posílal peníze fondu Komunistické strany?
I o tom informoval ve čtvrtek 29. srpna krizového roku na tvrdém papíře zpravodaj okresních komunistů na Jihlavsku. V článku s titulkem „Hokejisté Dukly se vrátili z Alp“ uvedl nepodepsaný autor, že tým se o intervenci vojsk Varšavské smlouvy dozvěděl v kritický den o půl sedmé ráno z tamního rozhlasu a od lidí ze západoněmeckého týmu EV Füssen, který v té době trénovala třebíčská legenda Vladimír Bouzek.
Mimochodem Dukla tento tým tehdy na turné dvakrát porazila 4:2 a 7:5. Bouzek přesto s mužstvem dokázal získat dva mistrovské tituly v tehdejším západním Německu.
„V týmu Dukly zavládla 21. srpna stísněná nálada. Výpravě bylo nabídnuto, že se může pozdržet, až se situace vyjasní. Do té doby jim byla nabídnuta finanční pomoc, ubytování i možnost tréninků. Přesto to však všechny táhlo domů,“ napsali ve zpravodaji Komunistické strany. Dukla tehdy na turné jasně porazila všechny týmy: Davos, Landshut, Cortinu i Ortisei.
Peníze straně poslali lidé z Dudína i dřevaři
V dalším článku zpravodaj informoval, že na fond Komunistické strany přispěli v krizovém čase třeba občané Dudína, kteří mezi sebou vybrali šestnáct set korun. Ještě víc darovali zaměstnanci Jihlavských dřevařských závodů.
Média totiž tehdy také přinášela zprávy o milionových ekonomických škodách na okrese. Třeba výroba v Modetě prý tehdy běžela jen na 65 procent a v dřevařských závodech na 80 procent. Naopak plných sto procent hlásil okresní masný průmysl. „Omezeno je dosud telefonní spojení a podávání telegramů,“ uváděl anonymní autor ekonomického článku.
V obchodech se kvůli nákupní horečce nedostávala mouka, sůl, krupice, olej i ložní prádlo. Navíc v té době vrcholily žně a zemědělci měli na polích ještě skoro polovinu obilí. Přitom jim v prvních dnech okupace chyběla nafta.
Tiskárnu jim zapečetili, tak pomáhali na poli
Navíc kombajnéři z jiných okresů se sbalili a odjeli z Jihlavska domů k rodinám. Třeba na polích zemědělského družstva ve Velkém Beranově pomáhali zaměstnanci Grafie. Jejich tiskárna v Jihlavě totiž byla zapečetěna. Rozhodl o tom velitel okupačních vojsk. Samozřejmě ho nezajímalo, že na zakázky v tiskárně čekali mnozí odběratelé.
A jako mrazivou předzvěst otiskl jihlavský zpravodaj i projev Gustáva Husáka, který se stal v následujících dvaceti letech hlavní tváří normalizace.
Jedním z hlavních nepřátel Husákova režimu byl František Kriegel. Příběh jeho poslední fotky před smrtí, která byla pořízena ve Žďárských vrších, přinesla MF DNES tento týden.
Po zveřejnění článku se redakci ze Švédska ozval profesor František Janouch, který Kriegla velmi dlouho a dobře znal. Poprosil o zmíněnou fotku s tím, že ji zatím neměl možnost vidět.
Politik František Kriegel byl tehdy v srpnu 1968 držen v izolaci. Vzpomínal, že když ho vedli po kremelských chodbách, slyšel, jak se strážní i úředníci otáčejí a polohlasně komentují: „To je Kriegel. Vedou Kriegla…“
Nedovolili mu, aby se setkal se zbytkem československé zajatecké delegace. Dostal předběžný text takzvaného Moskevského protokolu. Jako jediný nepodepsal.
Výběr z novinových článků ze srpna a září 1968Zvláštní vydání Jiskry v Jihlavě 21. srpna 1968 A v jednom z článků na titulní straně se psalo například toto: „O dvanácté hodině zazněly nad Jihlavou sirény, které ohlásily dvouminutovou protestní stávku pracujících města Jihlavy.“ Jiskra 26. srpna 1968 Mladá fronta 31. srpna 1968 Jiskra 3. září 1968 |