Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) zatím částku oficiálně komentovat nechtěla, počká až na výsledky detailní obhlídky technického stavu. Původní náklady činily 470 milionů Kč.
Ocelová konstrukce stará přes sto let nebyla nikdy důkladně opravována, částečná oprava spočívající v odstraňování starých nátěrů a opětovném natření se uskutečnila v roce 1975. Nejvíce poškozené rzí jsou nosníky na krajích haly, které jsou rovněž nejvíc vystaveny povětrnostním vlivům (o opravě jsme psali zde).
„Jejich spodní část bude nutné vyříznout a vyměnit,“ řekl hlavní inženýr stavby Miroslav Matula. Během těchto prací bude nosník podpírat provizorní konstrukce a zbytek pilíře bude nutné hydraulicky nadzvednout.
„Zpozdit dokončení stavebních prací, které jsou naplánovány do května 2017, by ale nově zjištěné závady nutně nemusely,“ uvedl mluvčí SŽDC Jakub Ptačinský. Jde totiž o práce, které lze dělat souběžně s jinými.
Nejspíš se zvýší omezení pro cestující
Co se ale pravděpodobně zhorší, jsou omezení pro cestující, která opravu haly za plného provozu provázejí. Kvůli nim například řada vlaků nezajíždí na hlavní nádraží, ale končí jízdu na nedalekém Masarykově nádraží.
Hlavní část stavebních prací za původně vysoutěžených 470 milionů korun spočívá ve výměně skleněných tabulí ve střeše haly. Ty jsou zanesené jak kouřem z parních lokomotiv, které na nádraží v minulosti jezdily, tak třeba ocelovými částečkami, které se uvolňují z kolejí a kol při brzdění vlaku.
Všechna tato skla musejí být vyrobena na zakázku. Jde totiž o tvrzené sklo, které má být z bezpečnostních důvodů odolné proti prasknutí a skládá se ze dvou skleněných vrstev, mezi nimiž je fólie, uvedl Matula.
Část z těchto skleněných desek je navíc atypická, protože konstrukce není stoprocentně přesná, a tak musí být některá skla vyrobena přímo pro konkrétní okno v ocelové konstrukci. Jakmile totiž sklo vytvrdne, už jej není možné dále opracovávat.
