Třináct kilometrů dlouhá stezka vede po nevyužívaném železničním náspu. A redaktor iDNES.cz ji zkusil projet na kolečkových bruslích. Jaký měl z jízdy na „inlajnech“ pocity?
Cyklisté mají na nové trase mezi Slavonicemi a rakouským Dobersbergem výhodu oproti bruslařům. Na kole mají brzdy, a navíc mohou bez problémů jet i po klasické silnici u Gilgenbergu.
Betonový mostek znamená nebezpečí pro bruslaře.
Milovníci jízdy na bicyklu si proto stezku užijí víc - a to ať už pojedou v jakémkoli směru.
Před betonovým mostkem nedaleko Slavonic si krásně přibrzdí, stejně tak v terénním „zhoupnutí“ opodál. A v místech, kde jsou na cyklostezce značky „Stop, dej přednost v jízdě“, taky bez potíží v případě potřeby zastaví.
Bruslaři to mají horší
Po cyklostezce jsem já osobně na první pokus vyrazil od slavonického vlakového nádraží. Jeho zaměstnanci mi pro příště doporučili, ať autem zajedu - navzdory zákazové značce (jen dopravní obsluze vjezd povolen) - až k ústí cyklostezky. Vyhnu se tak hrubému povrchu v prvních 300 metrech cesty a neobrousím si kolečka „inlajnů“.
Úvodní kilometry cyklostezky za Slavonicemi navíc vůbec nejsou pro bruslaře začátečníky. Je tu potřeba jet téměř krokem, abyste například včas zabrzdili před klenutým betonovým mostkem.
Pokud chcete dojet na bruslích ze Slavonic až do Dobersbergu, tak si musíte vzít s sebou boty na přezutí.
V Gilgenbergu totiž cyklostezka na pár set metrů přechází na silnici, kde je normální provoz. Tam si tedy jet na bruslích netroufám, navíc i do zatáčky a z kopce. Proto se vracím zpět do Slavonic.
Druhý a lepší pokus
Ale když už tady jsem, autem si dojedu do druhého cílového městečka - do Dobersbergu. A tamní úsek cyklostezky až ke Gilgenbergu je pro bruslaře skvělý! Vede po rovině a je vhodný i pro začátečníky nebo děti. Sice i tam jsou „stopky“ u křížení s místními silničkami, ale je to tu mnohem bezpečnější.
Co je například možné navštívit u nové stezky
|
A je zde také na co se dívat. Krajina je v místech, kde do roku 1989 stávala neblaze proslulá železná opona, úžasná. Dojem umocňuje fakt, že člověk jede po náspu. Občas vysoko nad okolní přírodou plnou potůčků, jindy se trať zařezává do skal.
Je to zcela jiný zážitek než klasická jízda po silnici. Třeba uvidíte i koně v ohradách u stezky nebo staré vagony na bývalém nádraží ve Waldkirchenu.
Dobersberg je fajn výchozí bod. Mají tu na bývalé stanici i slušné veřejné záchody. A přitom to výhledově nemá být konečná „stanice“. V budoucnu se cyklostezka Thayarunde bude prodlužovat o další kilometry. Už na přelomu roku má být hotový úsek do Waidhofenu. Tím se celá trasa pro cyklisty více než zdvojnásobí.
Do konce příštího roku má být podle plánu hotový celý projekt Thayarunde. Tedy okruh spojující Slavonice, Waidhofen, Raabs a Písečné.
