Jen si to zkuste představit. Přímo na místě vás sledují desetitisíce lidí. Další miliony u obrazovek. Vaše činy mohou změnit sportovní dějiny, psát osudy vítězů či poražených, rozhodnout o milionových odměnách. Na verdikt přitom – třeba u servisů – je leckdy jen zlomek vteřiny. „Když rozhodujete míče, které létají rychlostmi i přes 200 kilometrů za hodinu, tak jste samozřejmě pod tlakem. Nechcete udělat chybu, která se počítá nejen vám, ale i celému turnaji,“ popisuje česká sudí.
Jistě, moc čárových sudí není neomezená. Jejich rozhodnutí může opravit umpirový rozhodčí, případně zkorigovat „jestřábí oko“. „Stejně je člověk pod stresem. Spoustu lidí si myslí, jak je to jednoduché. Těm bych doporučila si to zkusit,“ směje se Podjuklová. V 25 letech poprvé vyrazila jako sudí na grandslam.
Osudový telefonát z Ostravy
A v Paříži nestačila zírat. „Atmosféra grandslamu je úplně úžasná! Je až neskutečné, kolik lidí se přijde na tenis nejen podívat, ale i fandit. Jak dokážou hráče nabudit, to je perfektní podívaná,“ líčila první dojmy z Roland Garros.
Navzdory svému mládí už toho přitom zažila jako rozhodčí dost. Byla u finále Federera s Djokovičem v Dubaji, zápasu Ferrera proti Berdychovi v Dauhá či na utkání Raonice s Nišikorim v Tokiu.
„Je úžasné být u toho, když se hráči opravdu tahají o každý míč a až do poslední chvíle není jasný vítěz,“ vypráví sympatická blondýnka z Orlové. Právě za tamní klub dříve tenis hrávala, než jednou přišel osudový telefonát z Ostravy. „Potřebovali bychom rozhodcovskou výpomoc pro náš challenger,“ uslyšela v létě 2006.
Postupem času rostla chuť i příležitosti. Zároveň ale přišel čas rozhodnutí: věnovat se dál tenisové, nebo rozhodcovské kariéře? Nebylo to tak složité dilema, jelikož jako sudí má Podjuklová přece jen lepší vyhlídky než v neúprosné konkurenci hráček. Rovněž studuje, má magisterský titul z experimentální biologie a dodělává poslední semestr farmaceutického asistenta. Co dostane přednost?
„Nechávám tomu volný průběh. Tenisem si teď jen přivydělávám. Vše záleží na šancích, které se mi dostanou,“ říká. Na velkých turnajích si přitom může přivydělat velmi slušně, mluví se třeba o stovce dolarů za den. Nemluvě o zážitcích, které jí taková práce přináší. „Ráda cestuji a poznávám nové lidi, kulturu, kuchyni, což k téhle práci patří,“ pochvaluje si. Dostane se pochopitelně i do bezprostřední blízkosti hvězd, ale bližší kontakt s nimi vzhledem ke své profesi navazovat nemůže.
Podpis od Nadala? Střet zájmů
„Člověk má samozřejmě tendence se s hráči vyfotit nebo mít alespoň jejich podpis. Ale jedná se o střet zájmů a můžete být vyřazeni z celého turnaje i s možnými následky,“ přibližuje.
Najdou se i nevýhody, jistě. Jakkoliv má Podjuklová cestování ráda, i to může být únavné. „Přesouváte se z turnaje na turnaj, měníte časové pásmo i podnebí a jste nervózní a unavení. Sotva dopískáte finále jednoho turnaje a další den už rozhodujete kvalifikaci jiného.“
Čeká ji i Wimbledon a US Open
Podjuklová už složila zkoušky z pravidel tenisu v angličtině, a tak může rozhodovat také zápasy na umpiru. I to už si vyzkoušela, leč... „Jsem teprve v začátcích, takže uvidíme, jak daleko jsem schopná dojít. Přece jen už je to velká zodpovědnost a budu na to kromě zkušeností sbírat i odvahu,“ přiznává.
Kromě Roland Garros vyrazí i na Wimbledon a US Open, přitom do letoška dosud žádný grandslam nenavštívila. „O tom, že pojedu v jednom roce na tři ze čtyř, se mi ani nesnilo. Platí tam: Co den, to zážitek! Na práci se vyloženě těším.“ Budiž její příběh inspirací.
