Izrael se obává, že Syřané už nejsou schopni zajistit bezpečnost Golanských výšin na hranici s židovským státem. „Situace je velmi složitá. Alávitskou oblast Latákíje armáda dokáže chránit lépe, ale v provincii Dará a Damašek je to složitější a obtížnější. Nechci předjímat, ale Sýrie je na tom nyní nejhůř od začátku bojů,“ řekl listu důstojník z izraelského generálního štábu.
Od Asada se začalo odvracet i Rusko, napsal panarabský list aš-Šark al-Avsat , který vychází v Londýně. Moskva podle listu stáhla z Damašku své vojenské odborníky i postradatelný personál a již netrvá na tom, že je Asad nenahraditelný.
Rusko podle syrské opozice stáhlo ze země stovku svých lidí a neposlalo za ně náhradu. Na velvyslanectví v Damašku zůstává pouze nezbytný personál. Údajně také přestalo plnit dohodu o zajištění provozu vojenských letadel Suchoj a Damašek požádal o intervenci Írán.
Moskva přitom dosud patřila k největším spojencům Damašku a v Radě bezpečnosti OSN zabránila přijetí opatření zaměřených proti Asadově režimu.
Potíže má i Hizballáh
Londýnský list se ve svém článku odvolal na vysoké činitele zemí Perského zálivu i západních států, které však nejmenoval. Z týmu, který v Damašku řídí bojové operace, kromě Rusů údajně odešli také zástupci Íránu a libanonský Hizballáh.
Šíitský Hizballáh, který na Asadovu podporu vyslal do Sýrie až 8 tisíc bojovníků, a několik poradců má také v Jemenu, se nyní podle Haarecu potýká s potížemi. Na domácí scéně kvůli angažmá v zahraničí utrpěla jeho pověst coby „obránce Libanonu“ a v Sýrii navíc padlo 700 až 1 000 jeho členů.
Izraelská armáda tento týden pořádala na severu země rozsáhlá cvičení, do nichž se zapojilo i námořnictvo a letectvo. Vzdušné síly prověřovaly svou schopnost spustit v co nejkratším čase velkou ofenzivu.
