Nakládal bude mít proti reprezentaci Suomi zvláštní motivaci. Je jedním ze čtyř bývalých pražských Lvů v českém mužstvu. A klub, který musel skončit v KHL kvůli finančním problémům, dovedl v loňské sezoně do finále soutěže právě finský trenér Kari Jalonen.
„Nemyslím si, že by to byla vyloženě výhoda. Ale samozřejmě trošičku známe jeho styl a víme, co po hráčích vyžaduje. Jenže klubová sezona je něco jiného než ta mezinárodní,“ upozorňuje Nakládal, který navíc strávil uplynulý ročník ve finském Turku.
Jaký je Jalonen?
Je dobrý trenér. Co jsem se bavil s lidmi ve Finsku, kteří ho znají, tak nikdo na něj neřekl jediné špatné slovo. I jako na člověka. I já jsem se s ním párkrát bavil mimo led a dá se s ním povídat. Je dobrý kouč i člověk.
Finský trenér si zakládá na obranném stylu, že?
Určitě. Je to jeho hlavní rukopis. Dozadu musí hrát dobře pod Jalonenem všichni hráči, nejen obránci. Je to vidět i na zápasech Finů, v základní skupině měli hodně zápasů bez obdrženého gólu. Samozřejmě se opírají o výborného Pekku Rinneho.
Jeho bude zřejmě těžké překonat i v přesilovce, které se navíc českému týmu nedaří tolik jako v úvodu. Soupeři je lépe čtou?
Na začátku turnaje jsme měli prostor o dost víc. Ale v dalších zápasech se na nás soupeři připravovali, což je pochopitelné. Když jsem v posledních zápasech dostal puk, soupeř už byl metr ode mě, možná i blíž.
Dá se něco změnit?
Musíme si s klukama sednout a podívat se na to, protože přesilovky rozhodují. Ale není důvod něco vyloženě měnit, spíš je potřeba se hodit do pohody. Když to sehrajeme tak, jak chceme, a budeme sbírat odražené puky, bude to dobré.
Před chvílí jste pro finskou televizi tvrdil, že byste si jako čtvrtfinálového soupeře přál spíš tým USA. Proč?
Všehovšudy jsem sice viděl jen jeden zápas. Takže ani pořádně nevím proč, ale zápas s nimi by byl důraznější. Na můj vkus navíc Američané nemají až tak zkušený tým jako Finové nebo Rusové.
Přitom jste odehrál tuhle sezonu za TPS. Duel s Finskem by pro vás mohl být docela pikantní, že?
Je úsměvné, že jsem tam působil, ale nepřeceňuju, že teď máme Finy a že bych se na ně chtěl strašně moc vytáhnout. To určitě ne. Podíváme se na video, jak hrají. Máme výborný tým, i když jsme to v některých zápasech tolik nepotvrzovali. Ale síla mužstva se projevuje v tom, že jsme pětkrát dokázali otočit zápas, v němž jsme prohrávali. Pokud se soustředíme sami na sebe, budeme hrát vzadu jednoduše a týmově, měli bychom Finy porazit. A já doufám, že je porazíme.
Pořád ve hřeDo pátku 15. května můžete stále soutěžit o hokejové knížní novinky.  |
Což očekává také celý český hokejový národ. Trenér Vladimír Růžička hovořil o tom, že mužstvo může být stále trochu svázané nervozitou. Jak to cítíte vy jako hráč?
Ze mě to spadlo prvním zápasem. Strašně mě to baví, a když člověk vidí, jak nás lidi ženou dopředu a skáče celý stadión, to je úplně neuvěřitelný. Pamatuju si to už z finále play-off se Lvem. Člověk z toho byl - v tom pozitivním smyslu - na větvi. Někdy to samozřejmě vybízí k bláznění, což se nám v některých zápasech stalo, ale už máme za sebou sedm zápasů a nikdo se nemůže vymlouvat na to, že je to svazující. Domácí prostředí je naše výhoda.
Možná i kvůli skvělým fanouškům se vám daří otáčet zápasy, že?
Určitě. Třeba proti Švédům nás diváci pobláznili, a když začali skákat, každému šla husí kůže po těle. Dodalo nám to drajv.
